Do Prahy přijel Vladimir Putin - po 13 letech je to první ruský prezident, který Česko navštívil

Vladimir Putin, foto: ČTK

Prezident Vladimir Putin je po třinácti letech prvním ruským prezidentem, který navštívil Prahu. O návštěvě se v minulých letech mluvilo několikrát neoficiálně, termín však nikdy nebyl definitivně stanoven. Moskva podrážděně reagovala na protesty, které zněly z Česka k ruskému tažení v Čečensku. Jisté ochlazení ve vztazích provázelo i vstup ČR do NATO a zavedení víz pro ruské občany po vstupu do Evropské unie.

Vladimir Putin,  foto: ČTK
Vladimir Putin nastoupil do čela státu jako nepříliš známý politik v prosinci 1999, kdy si ho jako svého nástupce vybral Boris Jelcin. Vyhrál prezidentské volby a od té doby se stal bezkonkurenčně nejpopulárnějším politikem v zemi. V poslední době se však proti ruskému prezidentovi stále hlasitěji ozývají ochránci lidských práv. Proč přijíždí na návštěvu Česka až nyní? Jak uvedl publicista Jan Petránek, když Putin přebíral prezidentský úřad měl doma velké problémy. V srpnu 1998 se totiž zhroutil rubl.

"Prvních pět let Putin neměl nic jiného na práci, než uspořádat vnitřní ruské problémy a nějakým způsobem dokázat komunikovat na nejvyšší úrovni ve světové rovině. Během prvních čtyř let své vlády mohl očekávat spíše iniciativu z české strany. Ta nepřicházela. Řekl bych, že tady v Čechách zůstává něco jako těžké psychické recidivum odporu ke všemu ruskému a především nespokojenost s tím, co by se dalo charakterizovat jako malá schopnost Ruska přejít ze starých poměrů na poměry demokratické. To byly základní důvody proč, když byl tady Jelcin v srpnu 1993, až nyní mohl jeho nástupce ruský prezident Putin k nám vůbec přijet."

Jaké jsou v současné době česko-ruské vztahy? Jsou tam nějaké problémy?

"Já bych řekl, že nejlepší vztahy máme samozřejmě v kulturní oblasti. Ať byly poměry dokonce ještě sovětské, v době, kdy my jsme byli Sovětským svazem vojensky okupováni, tak z ruské strany přicházely hlasy podpory pro náš demokratický disent. V hospodářských vztazích jsme strašně závislí na ruské ropě a na ruském plynu a můžeme to velice málo nějakým způsobem splácet. Takže my jsme v deficitu v zahraničním obchodu s Ruskem. Rusko na nás tímto způsobem vydělává. Ale Rusko už se dokázalo zbavit, především ve vztahu ke světu, svých dluhů a dokonce dnes vedle Číny je tou zemí, která má větší valutové rezervy, než by si kdokoliv mohl v době, kdy se Rusko koncem 90. let hroutilo, pomyslet. Myslím, že jsme zbytečně v minulých letech vyklízeli pole. Okamžitě ho začali obsazovat jiní. Pivovary, což byla naše česká specialita na ruském trhu, ty jsou dneska vytlačovány holandskými, německými, anglickými a irskými pivovary."

Po některých rozporech v 90. letech byly vyřešeny ve vzájemných vztazích všechny zásadnější problémy včetně toho největšího, kterým byl ruský dluh. Dialog poznamenal v 90. letech konflikt v Čečensku, neboť v Česku se objevila řada protestů. V den příjezdu prezidenta Putina otiskla Mladá fronta Dnes výzvu pod kterou je podepsán bývalý prezident Václav Havel spolu s dalšími někdejšími hlavami států. Výzva kritizuje počínání Ruska v Čečensku a odrazuje zbytek světa od nevšímavosti k tomuto problému. Jak podle Jana Petránka výzva zapůsobí?

"Na to se Rusko bude dívat asi takto: poslyšte, vy nám pořád vyčítáte Čečensko a zároveň zapomínáte na to, že čečenská odbojová partyzánská struktura je dnes stavěná na velice fanatickém islamismu a že v tomto směru by bylo potřeba to reflektovat, že je to něco jako odraz poměrů, jaké dneska vládnou v Iráku. Není možné říkat, že v Bagdádu jsou proti Američanům zlí teroristé, zatímco v Čečensku proti Rusku jsou hodní teroristé. V tom je velice málo logiky."