Do Prahy přijely vítězné divadelní soubory dětí z Jeseníků
Jesenické pohádky jako divadlo a děti jako herci. Naši pravidelní posluchači už možná vědí, o čem je řeč. O vánočních svátcích jsme si povídali o pověstech Jesenicka i zajímavém projektu, který dětem přiblížil kraj, ve kterém žijí a jeho historii. Marcel Šos z Jesenické rozvojové se vrátil na začátek celé akce.
Došlo i na splnění slibu, cestu do Prahy, kolik dětí přijelo?
"190 dětí včetně doprovodu. Jednalo se o deset souborů, kdy největší soubor Loučňáček měl 30 dětí."
A ten už nastoupil na scénu divadla Radka Brzobohatého a představení mohlo začít.
"Jmenuji se Gil a jsem pastevec stád. Vyslechněte si příběh, co mohlo se zde stát. Za léta v horách dobře vím, že ku prospěchu není, když člověk co chce, snadno získá bez kousíčka snažení."
Tak začíná pověst o městě Hunohrad, které zahubila chamtivost a lakota místních obyvatel. Pastýř Gil byl podle mytologie hříšný a Praděd ho za to proměnil ve skřítka, který navěky chodí kolem zdejších jezírek. Soubor Loučňáček si pohádku připravil trochu netradičně."My jsme dětský pěvecký sbor a nemáme na škole dramatický kroužek, proto jsme se rozhodli nebo vlastně s tím přišel náš pan sbormistr Petr Lukáš, že z toho uděláme muzikál, "
řekla jedna z účinkujících.
Z jesenických pohádek by měly vzniknou i večerníčky pro děti, které bude točit režisér Pavel Linhart. I on se byl na dětská představení podívat.
"Když jsem v roce 1999 točil film o Vincenzu Priessnitzovi na Jesenicku, tak jsem se seznámil s Miroslavem Kubíčkem, autorem Jesenických pohádek a pověstí a pohádky jsem si začal číst. Pak jsem si řekl, že by bylo dobré z nich něco udělat, protože jsou hodně zajímavé."
Vy se chystáte točit podle jesenických pohádek a pověstí večerníčky, zahrají si tam i jesenické děti?
"Večerníčky by měly mít 13 dílů, každý díl bude trvat 6 až 8 minut podle formátu večerníčku. Měly by být vydány na samostatném DVD a spojeny v jeden celovečerní pohádkový film sestavený z těch nejlepších příběhů a jesenické děti si v tom určitě zahrají. Zrovna na přehlídce v Praze jsem viděl několik báječných talentů. Například pohádka Hunohrad, mě to ohromilo. Třicet dětí na jevišti, které jsou fantastickým způsobem vedeni svými učiteli. Minimálně jeden až dva typy, jedna dívka a jeden kluk mě nesmírně zaujaly. Chlapec, který uváděl ten příběh, má hlas a techniku hlasu skoro jako dospělý zralý herec, to mě opravdu vyrazilo dech."
A je tu závěr představení i poslední slova představitele pastýře Gila.
"Až se někdy přijedete podívat na Rejvíz a zavítáte k Mechovému jezírku, možná se potkáme. Na věky budu hlídat toto krásné město Hunohrad, jenž potopila lidská rozmařilost, sobectví a chamtivost. Lidé, opravdu se nepoučíme?"







