Dominátor, brankářská legenda, slaví 60!
Když se řekne Dominik Hašek, fanoušci ledního hokeje si okamžitě vybaví obrovský talent, tvrdou vůli a jedinečný brankářský styl, který navždy změnil pohled na tuto hráčskou pozici. Od svých skromných začátků v Pardubicích až po momenty triumfu v NHL a reprezentaci, Hašek zanechal nesmazatelnou stopu v historii nejen českého hokeje. Teď slaví tato hokejová legenda své 60. narozeniny.
Hašek se narodil v roce 1965 v Pardubicích, městě, kde hokej vždy hrál prim. "Už jako malý kluk jsem chodil s dědečkem na zimní stadion a obdivoval ty velké brankáře," vzpomíná Hašek na své začátky. Poprvé obul brusle v šesti letech a vyjel na led. Role brankáře ho přitahovala od samého počátku, a to nejen svou jedinečností, ale i zodpovědností, kterou gólman v týmu měl. Brankářem nebyl jen na ledě, ale i ve svých dětských hrách na dvorku.
V roce 1980, ve svých 16 letech, debutoval v československé lize za Pardubice. "Pamatuji si, jak jsem nastoupil na poslední třetinu proti Spartě. Bylo to něco mimořádného, ale skutečně jsem se stal stabilním brankářem až o dvě sezóny později," popisuje hvězdný gólman svůj první krok mezi profesionály. Pardubice, kde svou hokejovou kariéru započal si místo v jeho srdci ponechaly dodnes.
Cesta do NHL
Zlom v Haškově kariéře nastal, když byl v roce 1983 draftován týmem Chicago Blackhawks z americké NHL. "Tehdy jsem ani nevěděl, co to znamená být draftován. Zprávu jsem se tuhle informaci dozvěděl od kamaráda a nepřikládal jsem tomu větší význam," vzpomíná. Na NHL se začal plně soustředit až po roce 1990, kdy padla železná opona a čeští hokejisté dostali šanci odcestovat do zámoří.
Po několika obtížných sezónách, kdy bojoval o místo v sestavě, se jeho kariéra naplno rozjela v Buffalu Sabres. "V Buffalu jsem se stal prvním brankářem a hvězdou NHL. I když jsme nikdy nezískali Stanley Cup, zůstane to pro mě druhý domov," říká Dominik. Právě zde se začal jeho styl a jeho pověst nenahraditelného brankáře formovat.
Zlaté Nagano a reprezentační vrcholy
Jeden z největších úspěchů Haškovi kariéry ale přinesl rok 1998 – olympijské zlato z Nagana. "To, co jsme dokázali pro český národ, je nepřekonatelné. Když Petr Svoboda vstřelil rozhodující gól, byl to neuvěřitelný pocit. Všichni jsme si uvědomili, že jsme se zapsali do historie," popisuje Hašek dodnes nezapomenutelný okamžik. Olympijský turnaj v Naganu se stal symbolem českého hokeje a upomínkou na jedinečnou generaci českých hokejistů.
Reprezentační dres oblékal Hašek s hrdostí a úspěchy z mistrovství světa i olympiád řadí mezi nejzásadnější okamžiky své kariéry. "Hrát za národní tým bylo pro mě vždycky prioritou. NHL byla na druhé koleji," dodává.
Haškův jedinečný styl brankáře kombinoval neuvěřitelnou flexibilitu, výbušnost a nepředvídatelné pohyby. "Nikdy jsem neměl trenéra brankářů, tak jak je dnes zvykem a svůj styl jsem si vytvořil sám. Měl jsem kolena tak ohebná, že jsem mohl pokrýt spodní část branky lépe než kdokoli jiný," vysvětluje. Jeho přístup se stal inspirací pro velkou skupinu gólmanů.
Stanley Cup a konec kariéry
Po éře v Buffalu přestoupil Hašek do Detroitu Red Wings, kde konečně dosáhl na vysněný Stanley Cup. "Hrál jsem s těmi nejlepšími na světě a užil jsem si každý okamžik. Ale vždy budu řadit Buffalo na první místo, protože tam jsem se stal tím, kým jsem," říká. Detroit mu však poskytl možnost hrát po boku největších hvězd světa a splnit si sen o nejcennější klubové trofeji.
Po návratu do Česka se ještě jednou vrhl na led v dresu Pardubic a znovu vyhrál titul. Kariéru ukončil v roce 2011 po působení v KHL. "Byla to fantastická cesta. Hokej mi dal všechno a jsem za to vděčný," uzavírá Hašek.
I po skončení kariéry zůstává Hašek aktivní. Věnuje se charitativním projektům, podpoře mladých talentů a angažuje se v otázkách spojených s mezinárodní politikou a sportem. "Sport má moc spojovat lidi a měnit společnost k lepšímu. Chci toho být součástí," zdůrazňuje. Jeho odhodlání bojovat za spravedlnost a lepší budoucnost je stejně silné jako jeho nasazení na ledě.
