Dopad našeho členství v EU na ceny v pohostinství

Připravil Zdeněk Vališ Vždycky, když se něco mění, panují obavy, jak to dopadne. Stačí si vzpomenout na liberalizaci cen začátkem devadesátých let nebo na otevření českého trhu světu. Stejné zlo samozřejmě nastane po vstupu do Evropské unie. Některé firmy ho vítají, protože se tak zcela srovnají jejich podmínky s evropskou konkurencí. Jiné mají obavy. Například zpracovatelé masa a drůbeže tvrdí, že konkurentům z unie nebudou stačit. Pesimistický scénář by mohl vypadat tak, že až bude Česko v unii, přestaneme jíst česká kuřata, protože budou příliš drahá. Jak říká Václav Adámek, vedoucí živočišné výroby z Agrodružstva Jevišovice, největšího domácího producenta drůbežího masa, důvod není v tom, že by čeští producenti nebyli s to snižovat své náklady a efektivně vyrábět.

"My vyrábíme drůbež za české ceny a s českou dotační podporou. A to jsou ceny, za které dobří producenti mohou ještě chvíli dělat. Pokud ale nebude naše podpora po vstupu do Evropské unie stejná, jako u tamních zemědělců, tak to nikdy nemůžeme vydržet."

Václav Adámek sice dodává, že Česko má dosud lacinější pracovní sílu a levnější energie, ale například náklady na technologie už jsou na stejné úrovni, jako země Evropské unie. Naproti tomu předseda Českého svazu zpracovatelů masa Ladislav Štajnhauser tvrdí, že situace drůbežářů je ještě dobrá.

"Z hlediska zpracovatelů červeného masa trochu závidím stav, jaký je u zpracovatelů bílého masa. Drůbežáři totiž za poslední období udělali obrovský krok dopředu. A je to především tím, že došlo k velké koncentrace jejich zpracovatelského průmyslu a tomu také odpovídá technický stav a vybavení jejich provozů. V našem oboru je to velmi roztříštěné."

Právě technické vybavení českých potravinářských provozů může být největší slabinou při vstupu do Evropské unie. Říká to i prezident ĄHospodářské komory Zdeněk Somr, i když zároveň uvádí, že mnozí čeští podnikatelé už ukázali, že se s novými podmínkami umí vyrovnat.

"Je potřeba - a to je zase věc našich politiků - vyjednat takové podmínky, aby potíže nebyly nepřekonatelné. Ale pokud jde obecně o podnikatelské prostředí, nemyslím si, že bychom se měli příliš obávat vstupu do Evropské unie. Naše výrobky už vesměs evropské jsou, protože téměř 70 procent našeho exportu směřuje do Evropské unie. Naším problémem může být to, nakolik evropské budou naše provozovny."

Někteří odborníci ale upozorňují, že pro drůbežáře a obecně zpracovatele masa se větším strašákem může zanedlouho stát levnější konkurence z Východu.

Je jisté, že za některé druhy zboží, zatížené v Evropské unii vysokou spotřební daní, platí dnes lidé v Česku méně. Například výrazně levnější jsou u nás cigarety a ani po vstupu Česka do unie se jejich cena skokem nezvedne. Na ceny tabákových výrobků by ještě několik let mělo platit přechodné období. Co se týká alkoholu, tak z pultů zmizí populární tuzemský rum. U něj se přechodné období nepodařilo vyjednat a pod tímto názvem se tedy bude prodávat výhradně nápoj vyrobený z cukrové třtiny a nikoliv z bramborového lihu, jako doposud. U piva se výrobní technologie nebude muset měnit a ani jeho cena se kvůli sjednocování spotřebních daní členských států výrazněji nepohne. Česká daň u piva je nyní ještě nižší než minimum v Evropské unii. Ostatně rozdíly ve zdanění piva se nijak zásadně nezměnily ani v zemích. které zavedly k 1. lednu jednotnou měnu euro. Pokud by se třeba v Německu změnila současná daň devět a půl eura za hektolitr dvanáctky na úroveň více než 200 eur ve Švédsku, asi by to domácími spotřebiteli pěkně otřáslo. Podle mluvčí ministerstva financí Vladimíry Říhové se česká daň ke dni vstupu zvýší nepatrně.

"Návrh nového zákona o spotřebních daních k datu vstupu České republiky do Evropské unie počítá se zvýšením základní sazby daně z piva z 24 korun na 27 korun za hektolitr. Adekvátně k tomu se zvýší i snížené sazby pro malé nezávislé pivovary."

Ani prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek nepředpokládá v této souvislosti žádnou změnu oproti současnosti.

"Pokud se týká výhody pro malé nezávislé pivovary, to znamená pivovary s výstavem do 200 tisíc hektolitrů, jde o úplně stejné úlevy, jaké platí v Evropské unii."

Stejně jako pivaře by ale neměl vstup do Evropské unie zaskočit ani milovníky vína. Alespoň to tvrdí mluvčí ministerstva financí Vladimíra Říhová.

"U jednotlivých druhů vín, ať jsou to vína dosycovaná či šumivá, dezertní nebo kořeněná nepředpokládáme žádné výrazné změny."


A na závěr ještě pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 21. března. Euro 31 korun, 30 haléřů. Dolar 35 korun, 50 haléřů.