Důsledky vyjádření nedůvěry vládě
Vláda premiéra Mirka Topolánka v Poslanecké sněmovně neuspěla se svou žádostí o vyslovení důvěry. Stalo se tak poprvé v historii České republiky. Může mít tento fakt nějaké negativní dopady doma či v zahraničí? S touto otázkou jsem se obrátil na politologa Jiřího Peheho.
"Lidová strana má veškeré právo nepodpořit jednobarevnou menšinovou vládu. Lidová strana byla na začátku oslovena Mirkem Topolánkem s tím, aby se účastnila projektu trojkoalice, ovšem nakonec, když Topolánek viděl, že trojkoalice zřejmě nemá šanci ve sněmovně uspět, tak bez toho, aniž by dal trojkoalici šanci, začal vyjednávat za zády svých potenciálních koaličních partnerů se sociální demokracií o nějaké formě opoziční smlouvy. A já docela dobře chápu, že někteří lidovci to nevidí jako principiální jednání, a také, že možná si nepřejí jednobarevnou vládu ODS v situaci, kdy je ještě stále možnost vytvořit nějakou stabilnější většinovou vládu. A také rozumím argumentu bývalého předsedy lidové strany Kalouska, který v podstatě argumentoval, že pokud skutečně chceme dospět k předčasným volbám, tak tou cestou není schválení jednobarevné vlády ODS, která bude mít devítiměsíční mandát, během kterého bude muset nějakým způsobem zajistit předčasné volby, což se vlastně nedá udělat bez nějakého ohýbání ústavy, jako například jednorázového ústavního dodatku, a že lepší cestou by v takovém případě bylo vládu neschválit a mít prostě ony tři neúspěšné pokusy, a pak mít předčasné volby. Takže těch důvodů lidovců bylo několik a myslím si, že všechny jsou v podstatě legitimní."
V debatě před hlasováním byly často zdůrazňovány předčasné volby jako jediná možnost řešení současné politické situace u nás. Rozdíly byly v tom, jak k ním co nejrychleji dojít ústavně čistou cestou - zda vyjádřením důvěry vládě, nebo naopak. Která cesta je podle Vás schůdnější?
"Já myslím, že ústavně nejčistší cestou jsou ony tři neúspěšné pokusy vytvořit stabilní vládu, protože v případě, že by nebyla na těch předčasných volbách shoda mezi stranami, tak vlastně není možné využít ani jeden z těch dalších postupů, které ústava zná, například to, že by vláda spojila nějaký zákon s hlasováním o důvěře a sněmovna by se pak tři měsíce o tomto zákonu neusnesla. Pak by byla automaticky rozpuštěna. Jenže k tomu je samozřejmě zapotřebí kooperace většiny stran, a tato shoda momentálně neexistuje. Takže jedinou čistou ústavní cestou je skutečně projít těmi třemi neúspěšnými pokusy, a je docela dobře možné, že během té cesty se nakonec nalezne řešení, jak vytvořit většinovou vládu. Já osobně jsem docela skeptický k takovému momentálně sdílenému v České republice přesvědčení, že předčasné volby jsou nevyhnutelné. Dokonce to prohlásil i bývalý prezident Václav Havel. Myslím si, že ta šance, že nakonec budeme mít nějakou většinovou vládu bez předčasných voleb je tak zhruba 50 procent, že ty předčasné volby vůbec nejsou nějakou danou skutečností."
"Ten současný vývoj je velmi nešťastný právě z tohoto hlediska. Myslím si, jak ukazují koneckonců i průzkumy veřejného mínění, mnoho voličů je skutečně znechuceno zejména těmi průtahy a tou neschopností politiků se domluvit na čemkoliv rozumném. Na tom, že politika u nás se skutečně smrštila do mocenských bojů s pomocí nejrůznějších skandálů, umělých kauz a podobných věcí. To se ukazuje už v průzkumech veřejného mínění a je skutečně docela dobře možné, že pokud by se nakonec konaly předčasné volby, tak přijde k urnám mnohem méně lidí. To můžeme skutečně zažít už během komunálních a senátních voleb, ale v těch předčasných volbách do Poslanecké sněmovny by to samozřejmě mohlo mít jeden následek, a to je skutečnost, že čím menší je volební účast, tím větší procento hlasů získá komunistická strana, která má velmi disciplinované voliče. Takže ten poměrně příznivý trend poklesu preferencí komunistické strany od posledních voleb by se mohl otočit a mohli bychom být svědky poměrně výrazného nárůstu podpory pro komunistickou stranu."
