Dvě třetiny lidí oceňují dobrovolnictví

r_2100x1400_radio_praha.png

Najdeme je v nemocnicích, pomáhají při povodních, v lesích nebo v zahraničí. Řeč je o dobrovolnících. Zjednodušeně se dá říct, že dobrovolník je každý, kdo bez očekávání prospěchu druhému pomůže. Třeba sousedce s nákupem. Jejich oficiální statistika v Česku neexistuje. Před pár dny jsme si připomněli Mezinárodní den dobrovolníků, který OSN ustanovila už v roce 1985.

Zatímco v roce 2000 dobrovolnicky pracovalo jen 16 procent Čechů, o čtyři roky později to už bylo kolem 30 procent. A proč se stávají dobrovolníky? Často to může být nějaký vnější podnět. Ale i chuť poznávat, potřeba být užitečný a nebo se řadu věcí naučit.

"Není to jenom o tom, že mládež je nadšená pro dobrovolnictví, ale už jsou to i dospělí. I senioři začínají působit jako dobrovolníci, nesedí doma a přináší jim to hromadu zážitků. Lidi si ještě pořád myslí, že dobrovolník musí být někdo přehnaně nadšený, nebo že musí mít víru v Pána Boha. Není tomu tak. Dobrovolník může být kdokoliv a každého v životě to někdy potká, že někomu pomůže,"

uvedl předseda Národního dobrovolnického centra Hestia Jiří Tošner. Mimochodem Hestia je antická bohyně rodinného krbu a dobrých lidských vztahů. V ČR centrum nastartovalo řadu dobrovolnických projektů zaměřených na děti, mládež, pacienty, seniory i nezaměstnané. Nejčastěji Češi pomáhají ve sportovních nebo náboženských organizacích, u dobrovolných hasičů či v klubech zahrádkářů. Podle aktuálního průzkumu o dobrovolnictví, se pohled na lidi, kteří dělají něco zdarma pro druhé, pomalu zlepšuje, uvedl Jiří Tošner.

"Zhruba dvě třetiny populace považují dobrovolnictví za něco pozitivního pro občanskou společnost, ale pořád je tu ještě 15 až 20 procent lidí, kteří říkají: ale to je něco zvláštního, nejste vy nějaká sekta? Čili ještě pořád pokulháváme za západními zeměmi, kde je dobrovolnictví něco naprosto samozřejmého."

Závody dobrovolných hasičů
Kromě dlouhodobého zapojení do práce některé z neziskových organizací mají lidé možnost vycestovat i do zahraničí. Například organizovat volný čas dětem z dětských domovů, pomáhat v Africe a nebo si vybrat například Evropskou dobrovolnou službu. Tak se rozhodla Anežka Novotná a strávila půl roku ve Švédsku. Tady pracovala na přípravě mezinárodní skautské akce Jamboree.

"Pracovala jsem s dobrovolníky, vybírala jsem je do našeho týmu. Pro mě to byla velká zkušenost do budoucna i z hlediska pracovního. Dobrovolník dostává kapesné, má příspěvek na stravu, je mu zajištěno bydlení, dokonce i jazykový kurs. Měli jsem lístek na městskou dopravu ve Stockholmu. Člověku to vystačí na běžnou potřebu."

Evropskou dobrovolnou službu zprostředkovává Národní institut dětí a mládeže. Jeho představitel Milan Urban k projektu dodává.

"Není to suplování levné pracovní síly v některé organizaci v zahraničí, ale je to skutečně vzdělávací projekt. Cílem je, aby se dobrovolník během té doby něco nového naučil. Každý dobrovolník, který chce někam vyjet, si musí najít vysílající organizaci, která ho vyšle do té hostitelské organizace, kde bude trávit až rok v zahraničí."

V příštím roce se možná dobrovolnictví dostane většího ocenění - rok 2011 byl totiž vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví.