Humanitární kongres řešil pomoc na křižovatce

Otázky vývoje a dalšího směřování humanitární pomoci zazněly na historicky prvním Humanitárním kongresu, který se konal nedávno v Praze. Pořádající neziskové organizace pojaly kongres jako mezinárodní platformu pro výměnu zkušeností, informací a nápadů v oblasti humanitární pomoci. K diskusím pozvaly přední odborníky z nevládních organizací, vysokých škol a médií.

Foto: archiv Jana Trachty, dlouhodobého spolupracovníka Lékařů bez hranic

Čeští i zahraniční odborníci debatovali v jednotlivých panelových diskuzích o bezpečnosti poskytování pomoci při ozbrojených konfliktech, o snižování rizik humanitárních katastrof nebo o inovaci moderní technologie a jejím dopadu na intervenci. Kromě odborných témat se diskutující věnovali také základní otázce, jak se stát humanitárním pracovníkem a co tato práce obnáší. Zda se Češi zajímají o zaměstnání v dobročinné sféře popsala Pavlína Kozelková, manažerka lidských zdrojů v organizaci Lékaři bez hranic.

"Z mojí několikaleté zkušenosti práce u Lékařů bez hranic můžu říct, že jednoznačně Češi a Slováci mají zájem o výjezdy nebo o dobrovolnickou spolupráci. Myslím si, že pro všechny z nich je to velká zkušenost, ať je ten důvod jakýkoliv. Ta motivace u každého je trošku rozdílná, někdo prostě chce jenom poznávat svět, někdo už je víc orientovaný jakoby na tu pomoc samotnou a myslí na konečné důsledky naší práce, což je samozřejmě pro nás ta cílová skupina."

Humanitární pomoc představuje kromě samotné práce v terénu i finanční podporu, ať už v podobě veřejných sbírek, dárcovství nebo adresného sponzoringu. Ze státního rozpočtu každoročně přispívá na chudé země i Česká republika, a pomáhá tím realizovat nejrůznější projekty. Zahraniční pomoc koordinuje Česká rozvojová agentura spadající pod Ministerstvo zahraničních věcí. Více informací dodává zástupce ředitele agentury Martin Náprstek.

"Česká rozvojová agentura byla zřízena právě proto, aby se koncentrovaly činnosti spojené s rozvojovými projekty do jedné instituce. My používáme samozřejmě celou řadu dodavatelů nebo subdodavatelů, našimi partnery jsou neziskové organizace, nevládní organizace, soukromé firmy, které se na tomto systému také podílejí a velmi účinně přispívají svými dodávkami. V té skupině takzvaných prioritních, nebo programových zemích je v současné době pět zemí - Mongolsko, Moldavsko, Bosna a Hercegovina, Etiopie a Afgánistán. A pak máme ještě skupinku takzvaných projektových zemí, a tam v tuto chvíli máme Srbsko, Kosovo, Palestinskou autonomii, Gruzii a Kambodžu."

Dalším tématem kongresu byla odpovědnost a role médií v kontextu humanitární pomoci. Diskutující řešili vliv sdělovacích prostředků na veřejné mínění a způsob poskytování informací během krizí. Zaměřeno na českou mediální scénu, panelisté často zmiňovali nedostatečný prostor v médiích a malý zájem o humanitární problematiku. S tím souhlasí i účastnice panelu Magdalena Trusinová z Rádia Česko, přidává však i trochu optimismu.

"V České republice se humanitární a rozvojové pomoci nevěnuje úplně taková pozornost, jakou by si tato pomoc zasloužila. Ona je vlastně strašně komplikovaná, často je to i součást zahraniční politiky a je potřeba, aby byla vnímaná v širším kontextu, což je občas trochu problém, protože média neumějí tato témata správně uchopovat. Ale na druhou stranu si nemyslím, že by česká média informovala o humanitárních katastrofách úplně povrchně. Když se do těch novin podívá třeba za dva dny nebo za tři dny, nebo když si zalistuje třeba potom týdeníkem, tak tam dostane i spoustu dalších informací a celá ta věc bývá většinou zasazena do širšího kontextu."

Foto: ADRA

První Humanitární kongres v Praze přilákal desítky účastníků a otevřel mnoho důležitých témat. Podtitulem konference byla Humanitární pomoc na křižovatce. O závěrečnou úvahu k tomuto motivu jsem požádala ředitele občanského sdružení ADRA Jana Bártu.

"Já bych dneska viděl tu křižovatku především v té profesionalizaci té práce samotné. Kupodivu navzdory všem takovým pesimistickým výhledům domnívám se, že mladá generace je připravena tuhletu práci dělat, a myslím si, že mnohem kvalitněji. Ti mladí lidé jsou vzdělaní i v té oblasti, chuť k práci mají, konečně ten kongres nabitý lidmi je toho důkazem. Takže já si myslím že příští část cesty bude především v tom zkvalitnění pomoci ve prospěch lidí, kteří jí potřebují."