Ekonom: Šedé ekonomice se daří tam, kde jsou vysoké daně

Foto: Archiv Radia Praha

Objem šedé ekonomiky v Česku činí 600 miliard korun. To je závěr jedné ze studií, která se věnuje podílu šedé ekonomiky v různých evropských státech. Šedá nebo také stínová ekonomika se tak zvýšila o sto miliard v porovnání s obdobím před dvěma lety. Jedním z hlavních důvodů růstu podílu šedé ekonomiky je snaha obyvatel ušetřit na daních a dalších povinných odvodech.

Foto: Archiv Radia Praha
Zároveň podle studie společnosti AT Kearney a VISA je to nedokonalá legislativa, kvůli které existuje jen malá šance na přistižení a potrestání lidí, kteří využívají šedou ekonomiku. Co vlastně všechno do šedé ekonomiky patří? Na to jsme se zeptali hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka.

"Šedá nebo "stínová" ekonomika zahrnuje aktivity, které jsou buď na pomezí legální a ilegální ekonomiky, nebo jsou jednoznačně nelegální. Jedná se například o prodej omamných látek, prostituci nebo daňové úniky. To jsou nejčastější oblasti, ve kterých se stínová ekonomika pohybuje."

Která z těchto oblastí může být pro stát nejškodlivější? Předpokládám, že nejvíc to mohou být daňové úniky, ale jsou to skutečně ony?

"Otázka je, zda to budeme posuzovat ze společenského hlediska nebo z čistě ekonomického. Z toho čistě ekonomického je samozřejmě pro stát důležité, že přichází o daňové příjmy. V tomto ohledu nemusí jít pouze o zatajování skutečností v případě legálních aktivit v podobě falšování daňových přiznání, ale také o existenci podnikání, které je nelegální a ze kterého se žádná daň samozřejmě logicky neplatí. V obou případech stát tratí na daňových příjmech a o to horší jsou veřejné finance."

Kdo šedou ekonomiku nejvíce praktikuje? Jsou to jednotlivci, menší firmy nebo se objevuje u velkých korporací, velkých firem a v jaké podobě?

David Marek, foto: ČT24
"Dá se říci, že šedá ekonomika se pohybuje napříč celým spektrem typu společností. Může jít o jednotlivce, malé organizované skupiny, nebo může jít dokonce o určité aktivity, které jsou ne zcela legální nebo jsou falšovány finanční výkazy u velkých korporací. Ostatně i ve světě byly příklady obrovských firem, které se pohybovaly v ilegální rovině - například společnosti typu Enron a podobně."

Pokud by stát chtěl efektivně zabránit šedé ekonomice, může tak vůbec nějakým způsobem učinit? Máme nějakou takovou zkušenost od nás nebo ze zahraničí?

"Je nutné zasáhnout šedou ekonomiku v bodě, kde vzniká motivace k takovému jednání. Nejčastější motivace je výše daňových sazeb. Pokud se někdo chce vyhnout placení příliš vysokých daní, potom právě sklouzává k tomu, že se falšují daňová přiznání a podobně. Jedním z nástrojů je stanovit daňový systém tak, aby tato motivace nebyla příliš vysoká. Není možné zvyšovat neúměrně daňové sazby, ať už pro firmy, fyzické osoby nebo sazby spotřebních daní včetně DPH tak, aby byly příliš vysoké a zvyšovaly motivaci k tomu obcházet je."

Dá se na šedé ekonomice najít nějaký pozitivní faktor, nebo je to čistě negativní věc z hlediska ekonomiky?

"Takovou oblastí, kde lze vidět alespoň určitý pozitivní vliv je to, že i šedá ekonomika vytváří pracovní místa. To znamená, že oficiální statistiky nezaměstnanosti nevypovídají o skutečném stavu na trhu práce, protože část těchto nezaměstnaných si může přivydělávat lidově řečeno "bokem" - aktivitami, které se dají zařadit do šedé ekonomiky. To je jeden z takových řekněme vedlejších, ale alespoň trochu pozitivních bodů."

Tolik hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Nyní se ale vraťme se studii, která českému státu přisoudila 16procentní podíl šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu. Podhoubí pro šedou ekonomiku vzniká podle studie zejména v období výraznějšího poklesu ekonomiky. Ta česká přitom klesá šest čtvrtletí v řadě a zůstává tak v recesi, která je nejdelší za dobu existence ČR. Ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů a odborník na šedou ekonomiku Martin Fassmann ale říká, že pravidlo o růstu šedé ekonomiky za recese platit nemusí.

Martin Fassmann, foto: ČT
"Stínová ekonomika je v podstatě doplněk oficiální ekonomiky a je s ní prorostlá tisíci různými kanály. Jsem přesvědčen o tom, že stínová ekonomika v globále dýchá s oficiální ekonomikou. Nefunguje to tak, i podle různých seriózních průzkumů ve světě, že když se stlačuje oficiální ekonomika, tak že ta stínová roste, že je v podstatě v tom protikladu. Je to jeden ze segmentů nebo komponentů."

Podle studie je podíl šedé ekonomiky na HDP v Česku nižší než evropský průměr, oproti sousednímu Rakousku je však dvojnásobný. K tomu Martin Fassmann dodává:

"V období, kdy systém přechází z jednoho systému do druhého, nejsou pořádně usazeny některé právní věci. Hlavně nejsou řádně usazeny instituce, které by měly dohlížet na prosazování zákona a tak dále. Ty věci samozřejmě vyvolávají tlak na ten nárůst."

Podle něj záleží i na typu průzkumů. Některé z nich se ptají na osobní názory lidí na daňové úniky.

"Ukazují to takové zvláštní průzkumy. Jsou to sociologické průzkumy, které zjišťují, jak třeba (lidé) vnímají riziko odhalení daňového úniku. To znamená když bude krást, když bude zatajovat únik, jaké si člověk myslí, že je riziko jeho odhalení. Pravda je taková. že v těchto typech průzkumů riziko odhalení daňového úniku je například v České republice velmi nízké. Vnímané riziko těmi pracovníky nebo těmi, kteří se pohybují v oblasti stínové ekonomiky, černého trhu práce a tak dále, je velmi nízké."

Skutečnou míru šedé ekonomiky lze podle něj zjistit jen velmi těžko.

"V současné době se používá zhruba asi sedm přístupů k měření. Každý přístup je postavený na hypotéze, ať už tvrdší nebo měkčí. Třeba té, že se tam více používají hotové peníze - čili nějakým způsobem by měl něco signalizovat vývoj hotovosti. Srovnává se vývoj zachyceného hrubého domácího produktu s vývojem spotřeby elektrické energie. Každý přístup se pak rozkošaťuje na různé metody podle různých autorů, takže je to taková hračka. Ta výše, kvantifikace rozsahu stínové ekonomiky je přímo úměrná použité metodě. Výsledek, když si to srovnáme za jednotlivé země - dělal jsem to za Českou republiku, ale dělal jsem i mezinárodní srovnání - ukazuje, že rozvor mezi jednotlivými metodami se pohybuje třeba od pěti procent HDP do třiceti procent HDP."

A Martin Fassmann dodává, že podle propočtů českých institucí je míra šedé ekonomiky v mnohem nižší než 16 procent HDP.

"Český statistický úřad doplňuje oficiální odhad HDP o odhady stínové ekonomiky. Zabývá se tam výrobou drog, falšováním účetních knih, prostitucí a tak dále. Dlouhodobě se to tak motá okolo pěti procent."