Ekonomický přehled týdne
Prezident Miloš Zeman nesouhlasí s českou zárukou za záchrannou půjčku pro Řecko. Prohlásil to v reakci na dohodu lídrů eurozóny. Řecko musí přijmout tvrdé reformy, aby získalo další finanční pomoc. Za peníze z Evropského stabilizačního mechanismu by mohly ručit všechny země Evropské unie. Na Česko by tak připadlo ručení za 1,13 procenta případné půjčky.
Řecká krize dopadá i na české obchodníky
Řecko musí přijmout tvrdé reformy, aby získalo další finanční pomoc. Za peníze z Evropského stabilizačního mechanismu by mohly ručit všechny země Evropské unie. Na Česko by tak připadlo ručení za 1,13 procenta případné půjčky.
„Já se domnívám, že čeští daňoví poplatníci by v žádném případě neměli platit řecké dluhy. Řecko už několikrát něco slíbilo a nikdy to nesplnilo," uvedl Zeman.
Řecká krize dopadá i na české obchodníky. Někteří vývozci si proto už teď hledají pro svoje výrobky nové cíle. Ohrožené jsou navíc i jejich pohledávky vůči řeckým firmám. Celkem mají české firmy u řeckých podnikatelů pohledávky za více než miliardu korun. Zhruba polovina z toho připadá na malé a střední firmy. Ty jsou taky řeckou krizí nejvíc ohrožené.
Jen loni byl celkový vývoz do Řecka zhruba šest a půl miliardy korun. Zásadními produkty, které české firmy do země vyvážejí, jsou hlavně dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. V českých obchodech dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Přesto se ale čeští dovozci s řeckou krizí vyrovnávají lépe než vývozci. Nejvíc se totiž dovážejí potraviny - a to hlavně ovoce a zelenina. A ta jde snadno nahradit dovozem z jiných zemí - třeba ze Španělska, Itálie nebo z Francie.
A jaký má řecká krize vliv na cestovní ruch? Do Řecka každoročně vyráží okolo tři sta tisíc českých turistů. Ani teď zájem o cestování do Řecka neupadá. Podle cestovních kanceláří vyjede letos do Řecka až 400 tisíc turistů.
Foxconn zvažuje v Česku investice v řádu miliard korun
Po celém světě pro Foxconn pracuje přes milion zaměstnanců, v Česku má v současnosti kolem pěti a půl tisíce pracovníků. Tržby české pobočky se pohybují kolem sto miliard korun ročně.
Marksová se chystá vládě navrhnout růst minimální mzdy o 700 Kč
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) se chystá navrhnout vládě zvýšení minimální mzdy od ledna o 700 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvedl z nynějších 9200 na 9900 korun. Odbory požadovaly přidání o tisícikorunu, zaměstnavatelé se klonili k pětistovce.
Minimální mzdu pobírala 2,3 procenta zaměstnanců v Česku. Čistý nejnižší výdělek činí 8188 korun. Podle ministerstva práce je tak o téměř 1500 korun nižší než hranice příjmové chudoby. To kritizují odbory. Podle nich je nepřijatelné, aby se člověk prací neuživil.
Ocelářský magnát Mittal jednal v Praze o financování investic
Předseda představenstva nadnárodní ocelářské skupiny ArcelorMittal Lakšmí Mittal jednal v Praze s českými vrcholnými politiky. Hlavním tématem byly možnosti financování modernizace ocelárny ArcelorMittal Ostrava.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že potenciální budoucí investice společnosti v ostravském hutním závodě by mohly v regionu s vysokou mírou nezaměstnanosti zajistit tisíce pracovních míst po další desetiletí. ArcelorMittal Ostrava má i s dceřinými společnostmi přes 7500 zaměstnanců. Ročně vyrábí dva miliony tun oceli.
Ministerstvo průmyslu uvedlo, že peníze na nové technologie vedoucí k úsporám energie při výrobě oceli by firma mohla získat v letech 2014 až 2020 i z operačních programů.
Výroba aut v pololetí stoupla o šest procent na 673.241 vozů
Největší tuzemská automobilka Škoda Auto vyrobila 391.712 aut, což je přibližně stejně jako v minulém roce. Nošovická Hyundai rostla o čtyři procenta na 166.830 vyrobených vozů a kolínská TPCA zvýšila produkci o 38 procent na 114.694 osobních aut.
Na výměnu starých kotlů je možné využít dotace
Česko má podle ministerstva životního prostředí unikátní možnost zlepšit za evropské peníze ovzduší v zemi. Za devět miliard korun chce v příštích pěti letech ve spolupráci s kraji lidem umožnit výměnu až 100 tisíc starých kotlů na tuhá paliva za nové. Na výměnu mohou lidé získat až pětaosmdesátiprocentní dotaci z maximální částky 150.000 korun, tedy skoro 128 tisíc korun.
"Kotle výhradně na biomasu nebo tepelná čerpadla mohou získat dotaci až 80 procent. Pokud se žadatel bude nacházet v prioritní oblasti, pak to může být až 85 procent."
Dotace se budou poskytovat v kombinaci s mikro energetickými opatřeními, například izolací nebo výměnou netěsnících oken nebo dveří, zateplení půdy a podobně, to do výše dvaceti tisíc korun. Ideálním řešením je pak podle ministerstva všechno doplnit programem Nová zelená úsporám.
V minulých letech byl o dotace na ekologické kotle mezi lidmi velký zájem. Řada z nich dokonce nocovala před krajskými úřady, aby se na ně dostalo.
Ceny mléka padají, mlékaři považují situaci na trhu za kritickou
Výkupní cena mléka od dubna spadla zhruba o pětinu a podle odhadů v srpnu klesne až na 7 korun a 60 haléřů za litr - a to nestačí ani na pokrytí nákladů zemědělců. Ti se ale zatím dohodli, že žádné nátlakové akce jako jsou demonstrace nebo vylévání mléka pořádat nebudou.
Ministerstvo zemědělství plánuje na rok 2016 vypsat nové dotační programy ze státního rozpočtu, které by měly pomoct mléčným producentům i zpracovatelům. Zemědělský svaz se chce zabývat tím, proč v obchodech neklesají ceny mléčných výrobků.
"Protože podle našeho názoru cena výrobků v obchodech neodpovídá poklesu ceny mléka jako základní suroviny,"říká předseda zemědělského svazu Martin Pýcha.
Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové nemůžou prodejci s cenami hýbat, protože výrobky nezlevňují především zpracovatelé.
Žně začaly s předstihem, průměrný výnos obilovin je 5,57 tuny/ha
Žně začaly letos s mírným předstihem, protože vysoké teploty a nedostatek vláhy ovlivnily dozrávání obilovin. Přesto je zatím sklizeno 2,68 procenta ploch obilovin, zatímco loni touto dobou byl sklizen skoro dvojnásobek plochy. Podle pondělního odhadu ČSÚ by úroda obilovin letos měla meziročně klesnout o 14,1 procenta na 6,815 milionu tun. Úroda řepky by se měla meziročně snížit o 21,8 procenta na 1,202 milionu tun.
Ministerstvo definitivně schválilo spojení na pražské letiště
Ministerstvo dopravy definitivně schválilo podobu železničního spojení na pražské letiště. Přestavba nynějšího spojení na plně elektrifikovanou dvoukolejnou trať má vyjít na 19,5 miliardy korun. V tiskové zprávě to uvedla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).
Trať povede z Masarykova nádraží přes Negrelliho viadukt do Stromovky a dál tunelem do Dejvic. Poté preferuje úřad mezi Dejvicemi a Veleslavínem vést trať částečně v tunelu a dále do Kladna, za zastávkou Praha - Ruzyně má být odbočka na letiště.
