Ekonomika
Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze považují někteří odborníci za jistý zlom v dosavadní činnosti obou mezinárodních institucí. Jiní jsou v hodnocení opatrnější. Mluvčí České národní banky Milan Tománek řekl Radiu Praha, že z pohledu České republiky nelze podléhat naivnímu dojmu, že úspěšné zvládnutí organizace zasedání povede ihned k lavinovitému zájmu světových finančních kruhů a velkých investorů o Česko. Ke zviditelnění země v pozitivním slova smyslu ale přesto došlo.
Na výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky bylo několikrát zdůrazněno, že Česko se přesouvá z pozice země, která pomoc dostává do skupiny zemí, které jí poskytují. Podle české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové bude Česko zatím ještě přejímat od mezinárodních institucí zejména zkušenosti z právní oblasti, z oblasti veřejných financí a státní správy. Už v tomto přechodném období by ale také čeští odborníci mohli v lecčems přispět ke globálním zkušenostem Světové banky.
Stejně jako mluvčí České národní banky Milan Tománek, také Jana Matesová je přesvědčena o tom, že zasedání obou mezinárodních institucí v Praze představuje dobrou investici do budoucnosti.
Ekonomika české republiky se dostává do obrátek. Příliv investic a růst spotřeby jí táhnou tak rychle nahoru, že Český statistický úřad zvýšil tento týden svůj odhad růstu hospodářství v letošním roce na 2,7 procenta. Ještě v červenci činil odhad dvě procenta. Za větší výkonností ekonomiky než se očekávalo je podle odborníků měnící se struktura českého hospodářství. Na tomto vývoji oceňují analytici především zlepšení v odvětvích a oblastech, která zaručují dlouhodobější růst, a kde se zvyšují investice do fixního kapitálu. Nový odhad statistického úřadu je víceméně v souladu s prognózami zahraničních institucí. Představitel Mezinárodního měnového fondu v České republice Roger Nord dokonce nevylučuje, že česká ekonomika může brzy dosáhnout pětiprocentního ročního růstu. Odborníci nicméně varují, že proti růstu působí současně prudce se zvyšující dovozy. Český statistický úřad také souběžně s odhadem vyššího hospodářského růstu podstatně zvýšil odhad celkového letošního deficitu obchodní bilance, a to na 120 miliard korun. Toto číslo se začíná přibližovat rekordně nejvyššímu schodku obchodní bilance z roku 1996, který činil 156 miliard korun. A tehdy tento schodek odstartoval hospodářskou krizi, ze které se ekonomika vzpamatovala až koncem minulého roku. Naprostá většina odborníků na druhé straně nemá z deficitu zahraničního obchodu přílišné obavy a nepočítá s tím, že by byla výrazněji narušena vnější rovnováha. Ovšem pouze za předpokladu, že do země poplynou dál zahraniční investice a dlouhodobý finanční kapitál, který by rostoucí dovozy pokryl. Objem přímých zahraničních investic do České republiky by přitom měl letos činit šest miliard dolarů. To je o miliardu více než v loňském roce. Za tímto nárůstem podle ředitele vládní agentury Czechinvest Martina Jahna stojí především systém investičních pobídek. Aby byl pozitivní trend v přílivu investic i nadále zachován je podle něj třeba nalákat zahraniční firmy i do sektoru strategických služeb.
Konečné číslo přímých zahraničních investic ovlivní ještě podle Martina Jahna některé velké privatizační případy
Konkrétně o Komerční banku zatím údajně projevilo zájem pět evropských společností. Ty jsou podle ministerstva financí srovnatelné síly a významu jako německá Deutsche Bank, která minulý týden oznámila, že se privatizace Komerční banky nezúčastní. Podle ministra financí Pavla Mertlíka je stát připraven zahájit se zájemci v brzké době rozhovory.
A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 5. října. Dolar 40 korun, 78 haléřů. Marka 18,25
