Nemístná benevolence?
Před zahájením zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky nebylo do České republiky vpuštěno několik desítek cizinců. Vyvolalo to dosti velký rozruch. V uplynulých dnech se ale ukázalo, jak uvádí Zdeněk Vališ, že opatření cizinecké policie měla smysl a opodstatnění.
Ještě před dvěma týdny vyvolávaly zprávy o tom, že do země nebyl někomu povolen vstup, u hodně lidí dosti smíšené pocity. Pozastavovala se nad tím část veřejnosti, někteří politici a silně byla policie kritizována zejména ze strany většiny celostátních médií. Komentátora Lidových novin velmi rozhořčila údajná snaha úřadů omezovat jistým lidem svobodu pohybu, a to prý z politických důvodů. Právo státu nevpouštět na své území nežádoucí cizince je podle něj nesporné tam, kde jde o mafiány nebo nelegální imigranty, jinak, když pořádně neví, o koho jde, mu má umožnit vstup. Podobným způsobem argumentovali i komunističtí poslanci, kteří dokonce hodlali interpelovat ministra vnitra.
Komentátor Mladé fronty Dnes zase ironizoval postup cizinecké policie, která na hranicích celý den zadržovala tři Holanďany a jednoho Brita, jelikož se jí nezdál zjev cizinců a především to, že s sebou vezli polní kuchyni pro vyvařování demonstrantům. Bez polní kuchyně, jak napsal onen komentátor, se proud hladových demonstrantů během poutě na Vyšehrad postupně rozlije do přilehlých pražských lokálů. A lidová moudrost praví, že u nás se i největší problémy vyřeší v hospodě. Jak tato "pouť" potom za pár dní proběhla, je už známo. Dvoutisícový dav, který vyvolal krvavý střet u Vyšehradu, asi nečetl Mladou frontu Dnes.
Ostrý nesouhlas s kroky policie před pražským zasedáním vyjádřili i někteří členové Českého helsinského výboru a Rady vlády pro lidská práva. Pavel Bílek hovořil o nepřípustném policejním pohledu na svět a Jan Jařab tvrdil, že sem přijíždějí pacifisté. Zajímavé je, že do dnešního dne se nikdo z těch, kteří se před pražským zasedáním tak vehementně strefovali do policie a napadali její opatření, nevyjádřil k následnému průběhu demonstrací. Alespoň ne veřejně a v těch médiích, která jejich názory pustila do světa.
Policie přitom nedělala nic jiného, než jí nařizuje a umožňuje platná legislativa. Podle zákona o pobytu cizinců má totiž právo nevpustit do republiky osoby, které by mohly ohrozit nejen bezpečnost státu, ale i veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo práv a svobod jiných. Policie zároveň není povinna dotyčnému sdělit, proč mu neumožnila vstup do Česka. Občas vznášená námitka, že tento zákon je pozůstatkem komunistického myšlení a pohledu na svět, zavání silně demagogií. Stejný postup je zcela běžný ve všech demokratických státech a ti, proti nimž ho česká policie použila, to moc dobře vědí. Ať někdo zkusí odporovat například americkému imigračnímu úředníkovi, pokud rozhodne o tom, že člověka nevpustí na území Spojených států z důvodů, o kterých ví jen on sám! Jsou rovněž známy případy, kdy byl českým odpůrcům globalizace zamítnut vstup do Velké Británie a nikoho to vůbec nevzrušilo. Až na postižené samozřejmě. Seznamy cizinců, kteří nejsou z různých důvodů na českém území žádoucí, dodali navíc české policii sami jejich kolegové ze zahraničí. A dnes dokonce velká část veřejnosti, odborníků i pozorovatelů soudí, že policie byla naopak před zasedáním velmi benevolentní a vpustila do země i lidi, se kterými by se jinde v demokratickém světě ani příliš nebavili a rovnou jim do pasu dali razítko nežádoucí osoby.