Ekonomika
Válka v Iráku a světová reakce na ní se promítá do ekonomiky různými způsoby. Například akciové trhy se jeden den šplhají nahoru a vzápětí padají dolů. Je to jako na houpačce. Za této situace je třeba pro centrální banky či investory hodně obtížné spoléhat se na nějaké prognózy dalšího vývoje.
Válka v Iráku a světová reakce na ní se promítá do ekonomiky různými způsoby. Například akciové trhy se jeden den šplhají nahoru a vzápětí padají dolů. Je to jako na houpačce. Za této situace je třeba pro centrální banky či investory hodně obtížné spoléhat se na nějaké prognózy dalšího vývoje. To ovšem není problém jen současné bouřlivé doby. Na ekonomickém fóru, které se nedávno konalo v Praze, se bankovní expert Miroslav Nosál zamýšlel nad analytickými prognózami v uplynulých letech a kritizoval jejich věrohodnost.
"Za prvé to bola ve veĺmi nízka kvalita analýz. Neexistovala žiadna referencia k tomu, čo sme povedali v minulosti. Keď sa niečo stalo, tak všetko, čo sme predpovedali v minulosti bolo okamžite zabudnuté a existovali nové predpovede. Mali sme nedostatok podporných argumentov. Boli to len fráze a konštatovania faktov. Navyše existovalo niečo tu - skupina analytikov, ktorým ja hovorím `general experts`, to znamená analytici, ktorí sa vyjadrovali úplne ku všemu, ku všetkému, aj k tomu, čomu vôbec nerozumeli."
Udělat analýzy, kterým by čas neubral na kvalitě, je ale asi úkol pro nositele Nobelových cen, i když zřejmě i oni by pohořeli.
"Budoucnost je fundamentálně nejistá, což je tedy Keynesův pojem."
...říká Pavel Mertlík, bývalý ministr financí a dnes hlavní ekonom Raiffeisen Bank.
Není ovšem nutné být velkým prognostikem v případě výhledů letecké dopravy pro nejbližší budoucnost. Válka proti Iráku se negativně podepisuje na poptávce po letecké přepravě. Mnohé velké společnosti, jak ve Spojených státech, tak v Evropě už proto oznámily omezení provozu zejména na Blízký východ. O práci přijdou v příštích dnech tisíce zaměstnanců. Potíže postihly i společnost Delta, která je v alianci Sky Team spolu s Českými aeroliniemi. Ty ale podle ředitele vnějších vztahů Dana Plovajka zatím stále počítají s tím, že budou v letošním roce hospodařit se ziskem, i když je jasné, že i ČSA válka postihne.
"O konkrétních dopadech je však předčasné spekulovat vzhledem k tomu, že není zcela jasné, jak dlouho válka bude trvat, jaký bude mít vliv na cenu ropy a samozřejmě také, jak ovlivní turistický ruch. Pokles poptávky registrují také České aerolinie, ale nejedná se o dramatický pokles, jde pouze o několik procent. Například v lednu a únoru byl nárůst přepravených cestujících u Českých aerolinií okolo deseti procent. Čísla za březen hovoří o zhruba stejném počtu cestujících jako vloni. Poměrně pozitivní trend je ale registrován na střednědobé období, kdy v horizontu měsíců květen a červen jsou již nárůsty cestujících podle původního plánu, tedy ve výši 15 až 20 procent. České aerolinie zatím nepřistoupily k žádným razantním krokům ve směru rušení letů. Nadále počítáme rovněž s rozvojem letadlové flotily. V letošním roce to budou další čtyři nové stroje."
Běžné vklady u bank už delší dobu nepřinášejí žádné výnosy. Řada lidí proto hledá jiné možnosti, co s ušetřenými penězi dělat. Nabízejí se třeba podílové fondy, především dluhopisové a smíšené. Jejich majetek letos výrazně roste. Zisk z uložených peněz převyšuje inflaci také u kapitálového pojištění, stavebního spoření a rovněž u penzijních fondů. Ty už oznámily, že očekávají vesměs minimálně tříprocentní výnos. A k tomu je třeba ještě připočíst státní příspěvek a daňové zvýhodnění. Představy Asociace penzijních fondů jsou tedy optimističtější než odhady ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Ten tvrdí, že výnosy penzijních fondů budou nízké, protože mají vysoké režijní náklady. Sám je totiž v duchu sociálnědemokratického programu zastáncem zaměstnaneckých penzijních fondů, které by měly být další alternativou důchodového systému. Škromachovo tvrzení ale rozhodně popírá prezident Asociace penzijních fondů Milan Kantor.
"Taková prognóza se rozhodně nenaplní. Nevím, z jakých údajů pan ministr vychází."
Milan Kantor je přesvědčen, že jejich režie je poloviční ve srovnání například se stavebními spořitelnami. Navíc podle něj investují penzijní fondy svěřené peníze bezpečně. K optimistickému pohledu také přispívá prognóza letošní inflace, která by neměla přesáhnout jedno procento.
"K znehodnocení prostředků, vložených účastníky do penzijního připojištění inflací určitě nedojde. V našem systému byla ostatně inflace každoročně vždy porážena."
V minulém roce připsalo 13 penzijních fondů, které na českém trhu působí, výnosy klientům v rozmezí od 3,2 do 4,8 procenta.
