Ekonomika

Ekonomika

V uplynulých dnech a týdnech byla bezesporu nejfrekventovanějším tématem reforma veřejných financí. V drtivé většině případů se k ní ale vyjadřovali pouze současní vládní či opoziční politici a ekonomové. Jejich pohled na celou problematiku byl a je v podstatě v obecných rysech shodný: je nutné zastavit prohlubování rozpočtového schodku a zvyšování státního dluhu. Existují ale i jiné pohledy. Jeden z nich reprezentuje například někdejší místopředseda československé federální vlády, ekonom Valtr Komárek. Ten v rozhovoru pro Radio Praha vyslovil některé myšlenky, které se jak vládním sociálním demokratům, tak pravicové opozici musí asi jevit jako kacířské. Komárek například tvrdí, že státu chybějí peníze i proto, že špatně vykonává své vlastnické právo.

"Z této republiky odplývají obrovské peníze. Provádí se privatizace tak, že většinou na ni ztrácíme, doplácíme. Okamžitě jakmile přecházejí ty privatizované instituce do rukou zahraničních vlastníků, přinášejí obrovské zisky. Tady peníze odplývají rovněž ve všech možných výběrových řízeních, kde je obrovská korupce. Neprovádí se důsledně vlastnické právo státu."

Podle Komárka dělají klasičtí finančníci reformu veřejných výdajů jen z hlediska momentálního stavu státní pokladny, takže se v podstatě omezují jen na škrcení výdajů. Nevidí ale vůbec do jejich struktury

"Oni dají třeba určité peníze ministerstvu dopravy. Ale jestli tam třeba polovina peněz uteče na přehnaně drahé stavby železničních koridorů nebo dálnic, do toho oni nevidí, protože ti bankéři jsou velmi ohraničeni, pokud jde o technické vědomosti. Tam zpravidla nestačí, inženýrské znalosti nemají."

Jinými slovy, finančníci nejdou dál než na rozdělení peněz do resortů. Nejlépe se prý ale finančníkům škrtá v prostředcích do tzv. sociální oblasti.

"To se bankéřům vždy zdá být něco zbytečného. Oni jsou přesvědčeni, že čím jsou lidé chudší, tím lépe pracují, a že sociální dávky je zhýčkávají. Tak to vždycky nejraději odbourají, protože nic jiného ani pořádně odbourat nedokáží, protože do toho hospodářství prostě nevidí."

Valtr Komárek navrhuje takovou reformu financí, která diferencuje a má jasné priority. A především takovou reformu, která podporuje hospodářský růst.

"Někde toleruje vzestupné proudy, jinde tlumí. Reformu, která podporuje ekonomický růst, protože i ty dluhy se daleko lépe platí s dynamikou ekonomiky na vyšší úrovni než naopak, když se srazí ekonomika na kolena a ta spirála se stáčí dolů."

Ze současného dluhu České republiky se navíc podle Komárka dělá úplně zbytečný strašák. Vždyť nedosahuje ani 20 procent hrubého domácího produktu, a je tak ve srovnání s většinou západoevropských zemí zcela nicotný. Navíc velkou část toho dluhu vlastně tvoří zestátněné soukromé dluhy, například někdejší Investiční a Poštovní banky nebo Vladimíra Železného. Zbytek pak vznikl už zmíněným špatným vykonáváním vlastnického práva státu. Těchto chyb by se měl stát napříště vyvarovat. Komárek varuje před přijetím úsporného fiskálního programu a naopak navrhuje udržet každoroční rozpočtový schodek na stovce miliard korun a zvýšit tak veřejný dluh na více než jeden bilion korun v roce 2009.

"Mně by nevadil třeba dvojnásobný dluh, kdyby byl přísně zúčtovatelně použitý na ekonomický rozvoj, na forsírování řekněme nějakých sofistikovaných výrob a na investice do vzdělání, do vědy a vědeckotechnického rozvoje či do exportní ofenzívy."

Zároveň ale Valtr Komárek odvrací podezření, že patří k těm socialistům, kteří ze všeho nejraději rozhazují veřejné peníze.

"Nepatřím k nějakým bouřlivákům, kteří by odmítali reformu financí z hlediska pořádku a utužení rozpočtové disciplíny. To naopak je velice třeba. Jsem pro každé rozumné opatření, které sníží zbytečné výdaje."

Každopádně Valtr Komárek v sobě nezapře ctitele Keynesiánských teorií. Faktem na druhé straně je, že i tak ryzí socialista, jakým je Vladimír Špidla, se nedávno Keynesiánského učení veřejně zřekl.