Energetickou chudobou trpí v Česku necelá tři procenta lidí

Foto: Štěpánka Budková

Z dat Evropského statistického úřadu za rok 2019 vyplývá, že v Česku trpí energetickou chudobou necelá tři procenta lidí. Znamená to, že si nejsou schopni zajistit dostatečný tepelný komfort. Například kvůli tomu, že nezvládají včas platit složenky za elektřinu nebo plyn.

Definice energetické chudoby v jednotlivých státech Evropské unie není jednotná a Česko svoji vlasní zatím nemá. Evropská komise ji definuje takto: „K energetické chudobě dochází, když má domácnost potíže nebo nemůže zajistit dostatečné vytápění bytu na teplotu 18 až 21 stupňů Celsia za cenu, kterou si může finančně dovolit. Přitom musí být zachovány další služby spojené s dodávkou energií, jako je dodávka elektřiny, doprava, internet."

Foto: Tomáš Adamec,  Český rozhlas

V Evropské unii trpí energetickou chudobou asi 50 milionů lidí. Podle Eurostatu je na tom nejhůře Bulharsko, naopak nejméně ohrožené jsou severské země jako Finsko či Norsko. Česko se drží v mírně lepším středu.

V Česku si nemůže na maximální teplotu 18 stupňů Celsia své domácnosti kvůli finančním problémům vytopit bezmála 300 tisíc lidí. Nejčastěji se jedná o seniory, kteří žijí ve špatně zateplených velkých domech a nemají dostatek financí na zateplení, nebo na přestěhování. Přitom jejich potřeba energie je vzhledem k času strávenému doma a případně zdravotnímu stavu zvýšená. Třicet procent starších lidí to řeší tak, že omezuje jiné výdaje domácnosti a zhruba polovina z nich nevytápí některé části domu. Další ohroženou skupinou jsou sociálně slabší rodiny, například domácnosti bez jednoho z rodičů nebo i domácnosti s více dětmi.

Polovina příplatků jde na energie

Energetická chudoba ale nezahrnuje jen otázku vytápění. Celkově popisuje stav, kdy lidé nemají dost například i pro osvětlení svých domácností, vaření a celkově pro využívání spotřebičů nebo jsou pro ně náklady na energie příliš vysoké.

Ilustrační foto: Michaela Danelová,  Český rozhlas

"V České republice jsou součástí sociální politiky příplatky a doplatky na bydlení, které pomáhají lidem právě s platbami za energie. Velká část - asi 50 procent těch příspěvků - jde právě na pokrytí energií," přiblížil Českému rozhlasu Tomáš Trubačík z aliance Šance pro budovy.

Podle Energetického regulačního úřadu by se letos domácnostem neměla elektřina ani plyn podražit. Někteří odborníci ale varují, že kvůli pandemii koronaviru lze očekávat, že počet domácností nacházející se energetické chudobě v Česku poroste. A navíc se to v důsledku dopadů krize, kdy se budou muset zaplatit také účty za uzavření ekonomiky, nebude týkat pouze nízkopříjmových skupin obyvatel, ale i řady domácnostní střední vrstvy.

Podle loňských průzkumů agentury Ipsos se téměř každý pátý Čech obává problémů s účty za energie v důsledku koronavirové pandemie. Téměř 27 procent uvedlo, že už v souvislosti s krizí začalo s energiemi šetřit. Většina z nich tak, že tlumí topení, omezuje svícení nebo si pořizují úsporné spotřebiče.