Senioři nebo samoživitelé mohou díky projektu Breakfaststory získat snídani či oběd zdarma

Snídani či oběd zdarma mohou získat například senioři nebo samoživitelé. A to díky projektu Breakfaststory, který založila Lucie Hyblerová. Nejdřív nabízela charitativní snídaně. Pak přišel covid a ze snídaní se stal oběd.

Lucie Hyblerová, foto: Lucie Kalodová, ČRo

A jak to celé funguje? Zákazník zaplatí za svoji porci 160 korun. Jeden oběd je pro něho, druhý pro lidi v nouzi. Navíc tím dává práci i sociálním gastropodnikům. Lucie Hyblerová získala za svůj projekt Cenu Via Bona.

"Tuhle platformu jsem založila v únoru 2020. Breakfaststory se jmenuje proto, že jsme původně měli záměr rozvážet snídaně sociálních podniků do firem a institucí. To se trošku zvrtlo. Od 16. března jsme ve spolupráci s Jídelnou Kuchařek bez domova, což je jeden z našich spolupracujících podniků, rozjeli během dvou dnů kampaň Potěš obědem. Začali jsme vařit bez nároku na honorář. Všechny peníze, které získáme, věnuji do sociálních podniků, kde ta kampaň běží. Rozvážíme seniorům a rodičům samoživitelům v tísnivých životních situacích."

Při snídani se vám na videu představí i senior, kterému pomůžete

Od září se vrátili i ke snídaním. Začaly se na ně obracet různé firmy. Jak uvedla Lucie Hyblerová, koncept je výjimečný tím, že ti, co snídani objednají, poznají i konkrétní lidi, kterým zakoupením snídaně pomohou.

"Máme pro mě hrozně důležitý koncept. Každá snídaně je spojena s krátkým videem, kde se pracovní kolektiv může na dálku seznámit s tím seniorem, kterému dopřeje svoji objednávkou bezplatnou snídani. Čím déle u nás snídáte, tím více se seznamujete. S každým novým videem si budujete vztah a poznáváte toho seniora. Chceme pracovní kolektivy a firmy motivovat k tomu, aby svůj čas, třeba popracovní věnovali dobrovolnictví, pomáhali těm seniorům s nákupem, pověšením záclon a podobnými specifickými věcmi, které naši senioři poptávají a jsou rádi, když jim lidé pomohou."

Foto: FB Breakfastfest

Aby se podařilo vybudovat síť seniorů a samoživitelů, kteří pomoc potřebují, obvolala Lucie Hyblerová seniorské organizace, azylové domy, hostely, krizové linky, sociální odbory pražských radnic a neziskovky pomáhající matkám samoživitelkám. Od nich dostala tipy na lidi, kterým by taková služba velmi pomohla.

"Když jsem dělali ke konci roku statistiku, tak jsme měli číslo 2450 závozových adres, ale to neznamená, že jsme rozvezli pouze tolik obědů. Pro mě je důležitá dlouhodobá pomoc. Nikdy se nestalo, že by od nás dostal někdo jen jeden oběd. Vždycky je to v řádu několika měsíců. Teď už jsme bezplatně rozvezli kolem dvaceti tisíc bezplatných obědů. Náš rekord je 250 obědů denně, ale většinou se to pohybuje od 80 do 100 obědů denně."

Sociální gastroprovozy vařily i pro velvyslance

Breakfaststory spolupracuje s osmi sociálními gastroprovozy a asi stovkou zaměstnanců. K obědu každému přijde i malý pozdrav od kuchařek, které ho vařily. Obědy si kupují například firmy, jejichž zaměstnanci momentálně pracují z domova. Hodně zakázek bylo i od rodin v karanténě. Mezi objednateli se najdou i známé firmy a instituce.

Kuchařky bez domova, foto: FB Breakfastfest

"Mohu říct, že jsem neustále překvapená, pro jaké klienty jsme na podzim vozili snídaně. Vařili jsme také obědy pro německé velvyslanectví, i na zasedání 28 velvyslanců, které hostil právě německý velvyslanec. Na tuto událost jsme vařili plněné veganské papriky. Pro mě to bylo propojení dvou různých světů. Objednala si i nemocnice Motol, kde pan přednosta Janoušek objednal jako předvánoční překvapení a poděkování svým zaměstnancům na tuším čtyři nebo pět oddělení naši snídani. Pak objednávají firmy jako je Škoda Auto nebo Porsche. Vaříme tak i pro značky, které jsou stejně vzdálené od žen, které si zažily bezdomovectví, jako je vzdálená Země a Pluto. Baví mě právě propojování těchto dvou světů."

Lidé z Breakfaststory nevěnují opuštěným seniorům jen porce jídla, ale také svůj čas. Někdy přijdou na společný oběd, jindy na odpolední kávu s moučníkem nebo si jen tak popovídat.

E-shop nabízí výrobky s příběhem

Lucie Hyblerová vymyslela i e-shop, který se stal třetím pilířem projektu. Dosud nebyl prostor, který by sdružoval sociální podnikání a segment chráněných dílen.

"Já jsem měla vytipované sociální podniky, které jsme navštěvovali, od dřevařských, knihařských dílen po svíčkové i medové dílny, kde pracují tři lidé nebo 150 a takto jsem s kolegy obrazila republiku. Přivezli jsme si vše, co se nám líbilo. Domluvili jsme se s tím podnikem, zda jsou schopni nám určité množství dodávat. V Praze jsme všechno profesionálně nafotili, popsali každý příběh výrobku a 15. října jsme spustili e-shop. Je první tohoto typu u nás a už teď tam můžete najít asi 180 výrobků z různých sociálních a chráněných dílen a dílniček. To je naše třetí radost."

Podle Lucie Hyblerové, která dřív pracovala v korporátní firmě, je možné tento projekt využít i v dalších městech, pokud máte štěstí na tým, který vás obklopuje.