Energetikům vadí přetoky elektřiny z Německa do ČR

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha

Tuzemská přenosová soustava loni kvůli obnovitelným zdrojům v Německu čelila velkému zatížení. Problém tíží české energetiky natolik, že se dokonce dostal na mezinárodní jednání na nejvyšší úrovni. O řešeních se uvažuje. Jedním z nich je i nainstalování drahých hraničních transformátorů. Vznikne tak na česko-německých hranicích - jak některá média s nadsázkou uvádějí - nová "železná opona"?

Instalace dvou obřích transformátorů na hranicích by stála kolem dvou miliard korun. Podle energetiků se ale jedná o krajní řešení celé situace. Více už řekl Radiu Praha Miroslav Vrba ze společnosti ČEPS, která provozuje českou energetickou přenosovou soustavu.

"Jedná se o nárazové situace, které ale oproti minulým letům, kdy to trvalo třeba jeden, dva nebo tři dny, tak nyní už to trvá týdny, v těch obdobích, kdy ta souhra kombinací nastává. Skutečně to pak ohrožuje naši soustavu tím, že my a sousedi v bývalém východním Německu máme vyčerpána všechna nápravná opatření, kterými bychom toky řídili a snažili se je snížit na technicky přijatelnou úroveň. Další zvýšení těchto toků už bychom museli řešit ochranářskými opatřeními typu rozpojení soustav a to samozřejmě nechceme."

Energetický expert z poradenské firmy Ena Jiří Gavor říká, že česká reakce byla způsobena varováním Polska, které zveřejnilo podobnou hrozbu. Sám je ale proti podobným opatřením.

"Polsko třeba oznámilo, že tam postaví ochranná trafa, zamezí přetokům a následující reakce- vystoupí ČEPS, že v tom případě bude přinucen k podobnému opatření. Myslím, že jak čeští, tak i polští energetici to považují za poslední zoufalý krok, aby rýpli německé kolegy trochu do žeber. Rozhodně to není něco, co by bylo žádoucí. Evropský trend je naopak k propojování sítí, k lepšímu obchodu, takže já bych byl upřímně nešťastný, kdyby došlo až k tomuhle."

Foto: Evropská komise
Česká přenosová soustava byla loni nucena v některých situacích zvládnout přenos až tři a půlkrát vyšší kapacitu, než na kterou je obvykle zvyklá. Největšímu náporu čelila síť loni 25. listopadu. Na vině byl především výkon německých větrných parků, ke kritickým stavům přispěl také výrazný nárůst výkonu německých fotovoltaických elektráren. Omezit ale přetoky je ale velmi problematické, tvrdí Miroslav Vrba. Nelze třeba zpoplatnit českou energetickou síť.

"Kontinentální Evropa je propojena synchronně, jedná se o jednu soustavu, která je propojena tou samou frekvencí. Snaží se samozřejmě vybalancovat výrobu se spotřebou. Pokud nastanou takovéto přetoky, tak jsou neplánované, jsou to fyzikální toky, které málokdy mají co společného s obchodem. Proto jsou nezpoplatněné. Navíc nařízení Evropské komise před 10 lety zakázalo zpoplatňovat tranzit, aby se nebránilo obchodu."

Podle Jiřího Gavora je právě obchod s elektřinou důležitým zdrojem zisku pro některé exportéry.

"Já si myslím, že v energetice by spíše měla být zásada o vzájemnou spolupráci, konec konců je to v zájmu všech. Teď momentálně jsou ty přetoky problém dejme tomu pro Polsko nebo Česko. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že na obchodu s elektřinou čeští exportéři docela dobře vydělávají."

Petr Nečas, foto: ČTK
Problém přetoků neřeší ale v Česku jen energetici, vrátil se k němu na nedávném jednání se spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou i premiér Petr Nečas. Obě strany si slíbily, že se budou vzájemně respektovat v oblasti energetiky.

"Politikou mé vlády není výstavba nějakých oddělovacích transformátorů a oddělování našich energetických sítí, jakkoli s hraničními přetoky - především díky obnovitelným zdrojům na severu Německa - máme objektivní problémy. Naší sousedskou politikou je naopak posílení české přenosové soustavy a poměrně významné investice v následujících letech."

Podle premiéra Nečase nebude Česko protestovat proti rozhodnutí Německa, které chce do několika let zcela uzavřít své jaderné elektrárny. Vladimír Tošovský, šéf správce české přenosové soustavy ČEPSu, má za to, že by jednotlivé země měly podpořit i další rozdílné zdroje energie.

"Já si myslím, že oba dva tento problém skutečně velmi silně vnímají, že nelze způsobit sousedovi, byť energetickému sousedovi žádné provozní problémy tím, že budeme nesmyslně- a to nesmyslně znamená nekoordinovaně - podporovat jenom jednu část výroby. Ono to není jenom o větrné energetice, je to i o odstaveném jádru, je to i o nedostatku energie."

Jaké se momentálně rýsuje řešení přetoků energie? ČEPS se podle svých slov s německými kolegy snaží uzavřít smlouvy na dodržování podmínek bezpečného provozu soustav. V příštích letech se také plánuje modernizace energetické soustavy. Více už Miroslav Vrba.

"Naše přenosová soustava je velice silná, máme velice dobré propojení s našimi sousedy, nicméně je stará 40 nebo 35 let. Proto jsme ohlásili desetiletý plán obnovy a modernizace naší soustavy. Ta v podstatě už byla před několika lety zahájena. Probíhá to většinou tak, že se v existujících koridorech, v existujících trasách vedení ta vedení demontují a staví se zcela nová, někdy i zdvojená."

Česká soustava je také výrazně hustší, než u sousedních zemí jako je Polsko nebo Rakousko a a její redukce se podle provozovatelů rozhodně neplánuje. Česko hodlá investovat do jejího rozvoje miliardy korun, aby ji ochránila před nepředvídanými událostmi. Investice do sítě si vyžádají také tuzemské obnovitelné zdroje. Peníze si ale bude muset půjčit.

"Ty zdroje si my bereme jednat z tarifů, které platí čeští zákazníci v ceně za dodávku elektřiny, taky si na to samozřejmě musíme půjčit a poté to splácet. Částka, kterou považujeme za realistickou, ona by mohla být mnohem větší, tak ta je zatím vyčíslena řádově na 63 až 65 miliard korun do roku 2024."

Posílení soustavy bude v příštích letech nutné také kvůli dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. Vláda také schválila analýzu, podle které by při výstavbě přenosové soustavy měla být výrazně zkrácena a zjednodušena také povolovací řízení.