Eurozatykač asi půjde k Ústavnímu soudu

Vládní koalice v pátek ve Sněmovně díky podpoře několika komunistických poslanců přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a prosadila tak do českého právního řádu tzv. evropský zatykač. Ten umožní vydávání českých občanů k trestnímu stíhání do zemí Evropské unie a naopak vydávání občanů jiných států unie ke stíhání do Česka. Opoziční ODS nebo prezident Václav Klaus ale mohou ještě podat stížnost k Ústavnímu soudu. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Eurozatykač asi půjde k Ústavnímu soudu

Nejčastěji by se měl eurozatykač používat v případě podezřelých z těch nejzávažnějších trestných činů - od terorismu, obchodu s lidmi, drogami a zbraněmi až po znásilnění a vraždy. Díky eurozatykači se má také zkrátit vydávací procedura ze zhruba roku a půl až na čtvrt roku. Opoziční ODS se ale nehodlá smířit s tím, že Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a znovu schválila tuto úpravu trestního řádu České republiky. Člen ústavněprávního výboru sněmovny a stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil se domnívá, že u Ústavního soudu bude mít stížnost na novou právní normu úspěch.

"My se domníváme, že tato norma porušuje Listinu základních práv a svobod. Ta jasně říká, že občan nemůže být nucen proti své vůli opustit vlast. Pokud je někdo vydán proti své vůli k trestnímu stíhání mimo území České republiky pak je podle našeho názoru zcela jasně nucen opustit vlast. Myslíme si tedy, že u Ústavního soudu máme šanci uspět a myslíme, že je správné, aby takovou věc, která souvisí s unijním právem, přezkoumal Ústavní soud. On jediný může tuto věc posoudit a říci, ano, je to protiústavní nebo naopak ne, není to protiústavní."

Naproti tomu člen ústavněprávního výboru sněmovny, sociálnědemokratický poslanec Stanislav Křeček soudí, že Listina základních práv a svobod nebyla eurozatykačem porušena.

"Jestliže ostatní evropské demokracie to nepovažují za něco, co by ohrožovalo jejich občany, není důvod, abychom to za ohrožení považovali my. Bude jistě dobře, když se tím Ústavní soud bude zabývat, aby vnesl do této otázky jistotu. Já jsem přesvědčen, že to nelze vykládat tak, že by někdo nemohl být vydán k trestnímu stíhání, když si ten trest potom bude moci odsedět, odpykat doma. Domnívám se, že o zásah do ústavních práv nejde."

Novelu trestního řádu podpořilo rovněž několik komunistických poslanců. Předseda jejich klubu Pavel Kováčik vysvětluje, proč se přidali na stranu vládní koalice.

"Vnímáme i ty hlasy z řad odborníků i široké veřejnosti, že je třeba přijímat taková opatření, která zabrání dalšímu šíření zločinu. A toto je jedno z nich."

Názory právních expertů na eurozatykač, potažmo na porušení Ústavy, se různí. Někteří odborníci ale uvádějí, že větu z Listiny základních práv a svobod, podle níž občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti, je třeba vykládat v historickém kontextu doby, kdy vznikala. Například ústavní znalec, sociálnědemokratický poslanec Zdeněk Jičínský připomíná, že začátkem 90. let nikoho ani nenapadlo myslet na možný rozvoj mezinárodního zločinu či dokonce terorismu a jediné, čemu chtěli zákonodárci zabránit, bylo opakování minulosti, ve které komunistický režim nutil jemu nepohodlné občany k opuštění republiky. Česko je předposlední zemí EU, která eurozatykač přijala. Nyní zbývá už jen Itálie.