Exportéři uvítají pomocnou ruku
České podniky se obávají, že následkem dluhové krize v eurozóně mohou mít ztížený přístup k úvěrům a pojistkám. Vláda by proto měla zlepšit spolupráci ministerstev, která mohou podpořit české exportéry. V době, kdy klesá zahraniční poptávka, je to pro podniky zásadní pomoc, která ale zatím příliš nefunguje.
"Teď skutečně probíhá něco, co mně připadá neuvěřitelně riskantní, v Evropské unii. Hraje se o formu řešení dluhové krize velkých evropských ekonomik, kde Německo zatím drží svůj postoj měnové ortodoxie, že se ta krize má vyřešit v zásadě tržně. Ovšem podle mého názoru Evropa v tuto chvíli není schopna vyřešit krizi tržně. A jestli padne Itálie, spekuluji, tak to bude mnohem větší rána než Lehman Brothers a v tu chvíli nás to smete všechny."
Jiří Rusnok, který je zároveň členem Národní ekonomické rady vlády, soudí, že podpora exportu do teritorií s větším rizikem přes úvěry a garance je klíčovou záležitostí. "Dovedl bych si představit i mnohem masivnější podporu v tomto směru, než jsme zatím schopni poskytnout," uvedl. Závislost české ekonomiky na obchodu se zeměmi Evropské unie by se podle něj měla snížit. Podíl českého vývozu do Evropské unie činí 85 procent na celkovém exportu. Česká republika by proto podle něj měla hledat pro obchod i jiná teritoria.
Podobný názor zastává viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Vláda by podle něj měla zlepšit spolupráci ministerstev, která mohou podpořit české exportéry. V době, kdy klesá zahraniční poptávka, je to pro podniky zásadní pomoc, která ale zatím příliš nefunguje. Proniknout například na trhy Číny nebo Indie není podle Radka Špicara bez státní pomoci pro firmy vůbec lehké:
"Ekonomická diplomacie, to je strašně důležité. Především na těch rizikových trzích, kde politika s ekonomikou jdou ruku v ruce, je potřeba, aby čeští exportéři měli zastání takových institucí, jako je agentura Czech Trade nebo české velvyslanectví. A tam skutečně musím říci, že tam skutečně musí vláda přidat. Tandem ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zahraničí musí fungovat lépe, nežli fungoval v minulosti. Je tam obrovský prostor pro zlepšení a čeští exportéři tuto pomoc budou potřebovat více nežli kdekoli jinde."
Ve stejném duchu se už dříve vyjádřil i nový ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Také podle něj je nutné posílit takzvanou ekonomickou diplomacii:
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar by také přivítal osvědčené opatření navýšení kapitálu České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, které by tak mohly nedostatek peněz tuzemským exportérům z privátních zdrojů kompenzovat.
Ředitel sekce měnové politiky a statistiky České národní banky Tomáš Holub míní, že oslabení kurzu koruny z posledních týdnů vývozcům pomáhá, i když pouze omezeně. Zatímco k euru koruna klesla proti první polovině roku o čtyři až pět procent, proti dolaru, se kterým se obchoduje při mimoevropských obchodech, oslabila řádově o deset procent. Vliv dluhové krize na oslabování koruny se podle něj nepřeceňuje, je totiž důsledkem psychologie trhu. Tu prý utváří to, co se děje v eurozóně, jak se dluhová krize neřeší. "Dlouhodobě si nemyslím, že zde je silný fundamentální důvod, aby koruna vůči euru oslabovala," uvedl Tomáš Holub.
