Festival Devět bran tentokrát představuje kulturu ruských Židů
Po celý týden probíhá v Praze festival Devět bran. Je to již šestý ročník přehlídky židovské kultury zemí středoevropského regionu. Letos ji ale pořadatelé věnují hlavně ruským Židům. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:
Valdštejnská zahrada, Divadlo v Dlouhé i na Vinohradech, poetická vinárna Viola, ale i Španělská synagoga - tam všude mohou návštěvníci v těchto dnech sledovat pořady věnované židovské kultuře. Festival Devět bran se tradičně soustředí na země střední Evropy - každoročně se ho účastní umělci z Česka i ze Slovenska, Polska, z Německa i z Rakouska - letošní ročník je ale trochu jiný:
"Festival se orientuje na Východ, k ruské židovské kultuře, která má v Rusku staleté tradice a o které se dá říct, že přežila svou smrt. Nejenom za Stalina a nejenom za Bohdana Chmelnického, kdy v pogromech zahynulo tři sta třicet tisíc Židů i se svou kulturou. Čili když pořádáme tento festival, tak je to vítězství života a svým způsobem je to vítězství krásy nad ošklivostí,"
řekl prezident festivalu, spisovatel Arnošt Lustig. Pořadatelé tak podle programového ředitele Pavla Chalupy chtěli mimo jiné připomenout i památku židovských vojáků, kteří bojovali na východní frontě.
"My to chápeme také v rámci 60. výročí konce války jako uctění památky obětí tohoto válečného konfliktu. Měli jsme pocit, že ta převažující část oslav konce války je zaměřena spíše na západní spojence. A my jsme si řekli, že bychom se měli podívat na Východ a trošku připomenout to, že Českou republiku nebo tehdejší Československo osvobodilo také Rusko."
Programovou náplň festivalu tvoří především hudba a divadelní představení. Letos jej zahájil večer v pražské poetické vinárně Viola, kde známé slovenské herečky Viera Strnisková a Božidara Turzonovová četly z knihy Devět bran spisovatele Jiřího Mordechaje Langera. Ten se jako mladík za první republiky vypravil do Haliče, aby zde posbíral příběhy chasidských Židů:
"Chlapec z krásného města Prahy, z židovské rodiny, která tehdy žila všemi výhodami velkoměstského života, se dostal mezi zvláštní lidi, kteří žili za jakousi vnitřní, neprostupnou zdí, proti času a prostoru. Žili svým náboženstvím, svým jazykem, svými tradicemi a historií, starými zvyky, ale také starými pověrami a zaostalostí. Mnohé připomínalo dávnou, čtyřtisíciletou historii. Vynálezy nového věku pro ně zřejmě končily knihtiskem a příjemnosti šňupavým tabákem."
"Teatr U Nikitskych vorot pod vedením Marka Rozovského patří k divadelní špičce. Přiveze dvě představení: Kouzelník z Lublinu a Mein Kampf Fars. Druhé divadlo, které se jmenuje Shalom, jsme prostě nemohli pominout. To divadlo se vyznačuje tím, že dokáže prezentovat moderním způsobem židovskou kulturu a filozofii v divadelních kusech, které nám můžou připadat trošku muzikálová, ale třeba vzhledem k textům písniček, které se tam zpívají, to rezonuje s touto dobou a aktualizuje to problém židovské menšiny v Rusku."
Diváci tak uvidí například představení Nadívaná ryba nebo Feuchtwangerovu Španělskou baladu. Každý večer je pak pro ně připraven i koncert ve Valdštejnské zahradě. Ten zahajovací, v úterý, byl věnován filmové hudbě Dmitrije Šostakoviče, Sergeje Prokofjeva a Alfreda Schnitkeho. V dalších dnech tu až do konce týdne zazní tradiční židovský klezmer:
"Ta klezmerová část je složená z již tradičních klezmerových kapel. Výběr z hlediska ruské účasti jsme opět zaměřili na mladé. Například kapela Berl, Šmerl a syn mne uchvátila. Tihle chlapci hrají řekl bych ortodoxní hudbu. Další kapela je Mitzvah, což je opak těchto mladíků. Je to akademický soubor složený z profesorů moskevské konzervatoře. Tento soubor vede pan Lenson, který je navíc sběratelem židovských písní a židovské hudby po celém Rusku. Sbírá nápěvy a vydává zpěvníky, které slouží kapelám, aby mohly obohacovat svůj repertoár," upřesnil programový ředitel Pavel Chalupa. Kromě ruských hudebníků tu vystupují i klezmeroví hráči z Německa, Rakouska, České republiky nebo romský soubor ze Slovenska. Vyvrcholením hudební části festivalu bude nedělní vystoupení pěveckého sboru moskevské synagogy. Ve Španělské synagoze přednese židovské písně, které byly za Stalina zakázané.
Letošní festival je rozdělen na dvě části. Na rozdíl od předchozích let jsou v té jarní uváděna jen divadelní a hudební představení. Podzimní část festivalu představí filmovou tvorbu režiséra Sergeje Eizenštejna a kameramana Dzigy Věrtova a jeho bratrů. Chystá se i přehlídka filmových dokumentů z roku 1945, v nichž konec 2. světové války zaznamenávali filmaři z Německa, Velké Británie, Spojených států a Ruska. Poté se festival rozjede do devíti měst v České republice. Podle Pavla Chalupy ale už překračuje hranice Česka.
"V současné době vzniká myšlenka vytvořit jakousi asociaci těchto festivalů židovské kultury a s podporou fondů Evropské unie zajistit těmto festivalům životaschopnost a možnost dál koncepčně připravovat přehlídku židovské kultury jako zachování evropského kulturního dědictví."
Všechna představení festivalu Devět bran jsou zdarma přístupná veřejnosti. Loni jej navštívilo zhruba 25 tisíc diváků.
