Finanční podpora i azyl. Česko pomůže Afgháncům, kteří pracovali pro českou armádu
V Česku by mohli najít nový domov a zachránit si život. Jde o Afghánce, kteří ve své zemi spolupracovali s českou armádou, a po stažení zahraničních jednotek se obávají pomsty Tálibánu. Program pomoci pro afghánské spolupracovníky a jejich rodiny schválila vláda. Počítá s finanční podporou i možností azylu.
„Jsme si samozřejmě vědomi, kdo našim vojákům v Afghánistánu pomáhal. V tom kontextu jsme schválili materiál, který podpoří a odmění lidi, kteří nám pomáhali. Co se týče azylu, tam se nic nemění, tam je stejný režim pro všechny,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).
Program je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) navržen tak, aby zohlednil náročnost služby jeho potenciálních a prověřených uživatelů a akceptoval jejich individuální preference. „Z důvodu bezpečnosti a ochrany možných účastníků programu je materiál zpracovaný v utajovaném režimu a není možné zveřejnit počty tlumočníků ani další přesnou specifikaci pomoci,“ uvedl.
Obecně se ale očekává, že by se měl týkat několika desítek Afghánců i s rodinami. Přijetí programu podle ministerstva neohrožuje bezpečnost občanů České republiky a respektuje platnou legislativu.
„Služby afghánských spolupracovníků pro nás byly vždy důležité, a proto jsme jim už v minulosti pomáhali. Na základě těchto zkušeností jsme připravili nový program pomoci specifický pro aktuální situaci po stažení koaličních sil ze země,“ vysvětlil Metnar Dodal, že cílem České republiky je umožnit tlumočníkům a jejich rodinám bezpečný a kvalitní život a důstojné sociální podmínky.
Pomáhali se vším
Ke spuštění přesunu afghánských spolupracovníků české armády vyzvaly vládu v otevřeném dopisu veteráni, vojáci, organizace prosazující ochranu lidských práv a řada osobností veřejného života. Signatáři v něm upozornili, že celá řada spolupracovníků české armády v Afghánistánu se obrací na veteránské i lidskoprávní organizace v České republice se žádostí o pomoc, neboť se bojí o život svůj a své rodiny.
Podle iniciativy pojmenované „Zachraňte tlumočníky“ se situace v Afghánistánu s odchodem spojeneckých vojsk a postupujícím hnutím Tálibán zhoršila a místní, kteří armádám pomáhali, jsou v ohrožení života.
Zástupce iniciativy a válečný veterán Lumír Němec Českému rozhlasu řekl, že Afghánci Čechům pomáhali se vším, nejčastěji dělali v terénu tlumočníky. „V podstatě nasazovali život tak, jako vojáci. Chodili s nimi do akcí, do nasazení, na patroly a byli v přímém kontaktu s nepřítelem tak, jako byli vojáci. Já si myslím, že se pohybujeme okolo 50 lidí, kteří spolupracovali s českou armádou. Spolu jde samozřejmě o jejich rodiny.“
Podle Němce se většina afghánských spolupracovníků chce přestěhovat do Česka a dál pracovat s českou armádou. Organizace občanské společnosti - ať již veteránské či poskytující podporu cizincům v integraci - jsou podle iniciativy připraveny poskytnout těmto příchozím své služby a na celém programu se na území Česka aktivně podílet.
Spojenci postupují podobně
Ministr obrany připomněl, že vytvořením a realizací programu pomoci afghánským tlumočníkům se Česko řadí k dalším členům NATO, kteří postupují podobně. Hlavním a společným zájmem Aliance a mezinárodního společenství je pokračovat v podpoře mírového a stabilizačního procesu v Afghánistánu.
Odchod z Afghánistánu oznámila Severoatlantická aliance v dubnu, konečným termínem je 11. září. Poslední čeští vojáci se ze země vrátili na konci letošního června. Celkem se alianční mise v Afghánistánu od roku 2002 účastnilo na 11 a půl tisíce českých vojáků, někteří z nich i opakovaně. Šlo o nejdelší operační nasazení v historii české armády.
V zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.
