Finanční podpora péče o památky je kvůli krizi nejnižší za víc jak patnáct let

Nové fasády historických domů, rekonstruovaná náměstí s kašnami, opravené kostely, radnice nebo středověké hradby. Tak už dnes vypadá většina měst a obcí po celé České republice. Pomohl k tomu i Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Pro letošní rok je v něm z rozpočtu ministerstva kultury vyčleněna částka 137 milionů korun. Stačí ale taková částka na opravy a údržbu památek, když vnitřní dluh na památkách je v řádu sta miliard? A jak si vůbec města s financováním památek poradí?

Předávání titulu Historické město roku probíhá každý rok velmi slavnostně, ve Španělském sále Pražského hradu. Titul za rok 2010 získalo toto úterý město Znojmo. Může se pochlubit novým dlážděním v historickém centru, opravenými měšťanskými domy, městským příkopem, kde vznikla nová odpočinková zóna, ale i Rajskou zahradou s obnovenou vinicí nebo expozicí Tajemné podzemí. Pomohly k tomu i evropské fondy, říká městská architektka Iveta Ludvíková:

"Z evropských dotací jsme čerpali v minulých letech opravdu hodně, z Regionálního operačního programu probíhala rekonstrukce Horního a Václavského náměstí. Tam byl příspěvek 47 milionů."

Město donedávna dokonce mělo vlastní fond, z něhož mohlo financovat opravy památek:

"V minulých letech byl příspěvek města celkem bohatý díky Fondu revitalizace, který byl naplňován penězi z prodeje nemovitostí, vlastně z majetku města. Díky tomu, že je finanční krize, ale peněz opravdu není nazbyt. V letošním roce je Fond revitalizace bohužel pozastaven."

Věž kostela sv. Jakuba v Poličce, foto: CzechTourism

Podobná situace je i v dalších historických městech Čech a Moravy. Čísla přitom ukazují, že výrazně klesla i pomoc státu. V r. 1996 ministerstvo kultury rozdělilo v Programu regenerace 350 milionů, v letošním roce to ale bude jen 137 milionů, méně než polovina. Dopad do rozpočtu dalšího finalisty letošní soutěže o Historické městě roku, města Poličky, potvrzuje i tamní vedoucí územního plánování Marta Mastná:

"Já jsem to pocítila hlavně v tom, že v posledních letech přísun (peněz) v rámci Programu regenerace byl znatelně nižší. Město se samozřejmě snažilo to svým rozpočtem dorovnat, ale určitě jsme se museli omezit. Musím říct, že konec 90. let byl podstatně bohatší na finance než poslední roky."

Upřesňuje i částky z posledních let, jimiž je ministerstvo dotovalo:

"Vloni to bylo 700 tisíc, letos je to 805 tisíc. Za vítězství v krajské soutěži máme dalších sto. Dá se říct, že v posledních letech se vždycky dostáváme do milionu."

Je třeba připomenout, že za tuto částku se sotva pořídí oprava jediné fasády nebo střechy historického domu... - I v Poličce, kde je hned několik Národních kulturních památek, včetně věže kostela sv. Jakuba, kde se narodil skladatel Bohuslav Martinů, se proto snažili získat peníze z evropských nebo tzv. norských fondů:

Prachatice

"Norské peníze se nám nepodařilo získat, ale získali jsme evropské fondy na rekonstrukci náměstí. To bylo 15 milionů. Loňského roku byla zahájena rekonstrukce a obnova hradu Svojanov a tam se nám podařilo z regionálního operačního programu získat zhruba 22 milionů."

Získat evropské peníze se naopak nedaří třetímu letošnímu finalistovi soutěže o titul Historické město roku - Prachaticím. Přiznává to starosta Martin Malý:

"Co se týče evropských peněz, tak od roku, kdy je nová finanční perspektiva, jsme nebyli příliš úspěšní. Úspěšní jsme byli v jednom jediném případě, a to že jsme dostali zhruba 46 milionů korun na rekonstrukci našeho divadla. Byla ukončena v loňském roce a celková částka činila 60 milionů korun."

Ani se státní podporou na opravy památek to podle něj není nijak slavné. Prachatice získaly nejnižší příspěvek za celou historii tohoto programu:

"A to sice od r. 1993, odkdy se pravidelně hlásíme do tohoto programu, jsme dostali historicky nejnižší možný příspěvek. Nedosáhl ani jednoho a půl milionu korun."

Foto: Evropská komise

Podle starosty Malého se ekonomická situace zákonitě promítla i do péče o památky:

"Cifry, které dáváme do památek, jsou nyní na té nejnižší úrovni, právě díky hospodářské krizi. Jsou někde kolem čtyř až pěti milionů korun, přičemž v minulosti to bylo samozřejmě mnohem víc."

Ředitel odboru památkové péče ministerstva kultury Jiří Vajčner si přitom výsledky v péči o památky v českých městech a obcích pochvaluje:

"Ta situace se rok od roku zlepšuje. Skutečně peníze, které tam byly po dvacet jedna nebo dvacet dva let dávány, jsou už vidět. Už i běžný návštěvník rozpozná, co se tam všechno událo. Myslím, že ty prostředky se prostě projevily."

Je ovšem pravda, že Program regenerace městských památkových rezervací a zón není jediný, z něhož může ministerstvo na opravy památek přispívat. Dotuje i záchranné archeologické průzkumy, péči o památky UNESCO nebo vesnické památky, podílí se na záchraně architektonického dědictví, financuje restaurování, má dokonce i svůj havarijní program. Kamila Matoušková z ministerstva pro místní rozvoj zase připomíná, že města a obce se už naučila získávat peníze i z evropských fondů:

"Hodně se tam mluví o regionálních operačních programech, které financují různými způsoby problémy jednotlivých měst. Ať už jde o infrastrukturu, cestovní ruch, dopravu, komunikace. nebo jsou to tzv. integrované plány rozvoje měst, které mohou komplexní části v historickém jádru obnovit, ještě k Programu regenerace. Také nám hodně pomáhá tzv. Norský finanční mechanismus, který se rozšířil a města už vědí, jak na něj. Je to v řádu milionů euro, což jsou docela velké peníze. Tak si mohou dovolit obnovit i velké památky. Je ale pravda, když by sám Program regenerace, který to celé vyvolal, vyschl, tak by se to celé ještě mohlo vrátit zpátky. A to by byla strašná škoda. Na druhé straně je potřeba říct pozitivně to, že v některých městech jednotlivé památky, na které je tento program hlavně použit, jsou už obnovené. A teď by stálo za to se zabývat komplexní, dlouhodobou údržbou. A to je možná budoucnost, vytvořit nějaký pětiletý nebo desetiletý program pro jednotlivé vlastníky velkých památek na jejich intenzívní údržbu."

Kamila Matoušková z ministerstva pro místní rozvoj připomíná, že vedle větších měst mohou o peníze ze státního rozpočtu dnes žádat i vesnice:

"Existuje malý prográmek na vesnické památkové rezervace a zóny, kde nějaké prostředky pro vesnice také existují, ty vesničky teď ale mají možností víc. Existuje program rozvoje venkova v gesci ministerstva zemědělství, který má dotační titul na obnovu památek. V rámci ministerstva pro místní rozvoj existují Národní zdroje na obnovu vesnic, takže si myslím, že vesničky teď mohou na něco dosáhnout. Ale z hlediska, jestli to stačí, si myslím, že absolutně ne! Ty potřeby se opakovaně i v analýzách pohybují v řádu miliard."