Fotografie z cest po stopách Karla Hynka Máchy

Po stopách Karla Hynka Máchy z jeho cest na Bezděz a do Krkonoš se vydal historik umění Jaroslav Anděl. S odstupem půl druhého století sledoval pouť zakladatele moderního českého básnictví detailně podle Máchových cestovních deníků. Stovka černobílých fotografií, na kterých Anděl cestu Máchovým krajem zachytil, je nyní k vidění v Památníku národního písemnictví na pražském Strahově. Více už Milena Štráfeldová:

Fotografie z cest po stopách Karla Hynka Máchy

Výstava v románských sklepeních Strahovského kláštera návštěvníka nejspíš trochu překvapí. Místo klasické instalace fotografií se tu na kamenné zdi románského sklepení promítají velké černobílé snímky, které Jaroslav Anděl nafotil při svých cestách inspirovaných Karlem Hynkem Máchou. Poprvé se v jeho stopách vydal v 70. letech minulého století. Čerstvého absolventa dějin umění na Karlově univerzitě a pražské FAMU tehdy zaujaly nové umělecké trendy jako konceptuální umění, land art či body art. Na vlastní kůži si tak chtěl vyzkoušet kontakt s krajinou:

"Jak vlastně chápeme krajinu, co pro nás krajina znamená. Některé krajinné oblasti se právě nazývají podle významných autorů, skrze něž tu krajinu vnímáme,"

říká s odstupem let Jaroslav Anděl. Své snímky v 70. letech vystavil v Litoměřicích, k cestám Karla Hynka Máchy se ale později znovu vracel. Černobílé fotografie se mezitím objevily i na několika zahraničních výstavách ve Spojených státech, v Holandsku nebo v Japonsku. V roce 1982 Anděl emigroval do Spojených států a působil zde jako umělecký historik a kurátor výstav současného umění. Zabýval se českou i světovou avantgardou, publikoval řadu prací například o české moderně nebo o meziválečném grafickém designu. V 90. letech přednášel na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a působil i na univerzitě v australském Melbourne. Po návratu do Česka se v roce 1996 stal ředitelem sbírky moderního umění Národní galerie v Praze. I v České republice uspořádal několik rozsáhlých výstav umění, počátkem letošního roku to byla například přehlídka české fotografie po roce 1850 v pražském Rudolfinu. Při své vlastní výstavě ve strahovském Památníku národního písemnictví se nechal inspirovat Máchovými cestovními deníky:

Okolí Bezdězu

"Já jsem použil dvou asi nejvýznamnějších cest, tedy nejvýznamnějších pro dílo Karla Hynka Máchy, a to je cesta na Bezděz a pak cesta do Krkonoš. Přímým odrazem těchto cest je celá řada děl od nejslavnější básně Máj až po jednotlivé krátké prózy. Já jsem se vydal přesně podle záznamů, které se dochovaly k těmto dvěma cestám, a kde to jenom šlo, jsem šel přesně po těch stopách."

1. srpna s Hindlem jsme vyšli ráno ve 4 hodiny. Ve 12 hodin byli jsme na Mělníku pod zámkem zrovna nad Labem, kde se pojí s Vltavou. Ve dvě hodiny jsme byli u kaple sv. Trojice neb sv. Jána. Vyhlídka na hory, poznamenal si Mácha do deníku v roce 1832. Mimochodem takové pěší putování, kdy za deset hodin urazil vzdálenost kolem 40 kilometrů, bylo fyzicky náročné.

"Já jsem byl tehdy podstatně mladší, takže to pro mne nebyl problém. Ale to fyzické nasazení k tomu právě patřilo. Fyzická zkušenost je základní, je to něco, co nemůžeme obejít,"

dodává Jaroslav Anděl. Výstava jeho máchovských fotografií na Strahově potrvá do 23. ledna příštího roku.