G8 Transglobal: Worldbeat Martina J. Stránského

Foto: www.g8band.net

Martin Jan Stránský je pravnukem zakladatele Lidových novin, vystudoval medicínu, od 90. let žije v Čechách a účastní se aktivně politického života. Vystupoval v občanské iniciativě Impuls 99, kandidoval do Senátu a v uplynulých týdnech se jeho jméno objevilo v úvahách o vznikající vládě, kde byl zmiňován jako adept strany Věci veřejné na post ministra zdravotnictví. Martin Jan Stránský je ale také hudebník a jako takového ho představíme v repríze rubriky Z kultury.

"Mám spoustu rodinných povinností, které mě sem po revoluci přitáhly. Neměl jsem na vybranou, musel jsem tu být a protože hraju delší dobu, tak jsem se rozhodl, že tu kapelu zkrátka založím tady."

Hudební skupina G8 Transglobal vznikla před 4 lety. Na jaře 2006 vydala své debutové album.

"Stálý počet členů v kapele je až v posledním roce, kdy jsme se ustálili a sehráli,"říká zpěvačka Alena Kaiserová.

"Já bych řekl asi rok a půl," dodává Martin J. Stránský. "Tu kapelu jsem zorganizoval já, cílem je, aby v české republice vznikla první kapela, která hraje jinak a která je vyloženě dřív nebo později pro export. Doposud nikdo nehraje to co my, ani jak to hrajeme, a to proto, že jsme si vybrali worldbeat. Prakticky všechny naše skladby jsou vlastní a hrajeme harmonicky i polyfonicky."

"Worldbeat - to je z každého kontinentu něco," doplňuje zpěvačka.

Proč máte v názvu G8?

"To je parodie na ekonomické supervelmoci G8, které řídí svět. Tahle hudba naopak vychází z třetího světa a spousta našich písniček je o chudobě, nerovnosti a o lidských osudech ve třetím světě."

Majitel hudebního klubu Stará pekárna v Brně a organizátor festivalu Altenrativa Brno Jiří Švéda o G8 Transglobal říká: "Je to ta etnická hudba v původním smyslu. Není to hudba určitého etnika nebo určité oblasti, ale jsou tam do rockového či elektronického základu namíchány etnické vlivy z různých částí světa."

Alena Kaiserová: "Pro mě je to osobní záležitost, je to návrat do doby, kdy jsem žila v Jihoafrické republice. Setkala jsem se tam se spoustou žánrů: černou hudbou, gospelem..."

"Já jsem vystudovala klasickou hudbu,"říká flétnistka Lucie Kostelecká, "takže pro mě tahle kapela znamená, že jsem se seznámila s různými styly hudby a mohla jsem si v těch stylech zahrát. Je to pro mě škola. Jsem flétnistka a tady jsou třeba vlivy orientální, turecké, cikánská hudba, africká..."

Kaiserová: "Na tomhle je fajn, že do toho člověk může dát vlastní duši. Když zpíváte gospel, je úplně jedno, jestli jste černoch, nebo ne. Když tu písničku nějak cítíte, tak ten obsah podáte dál i svému publiku. Je to hrozně fajn."

Martin J. Stránský: "Jako mnoho členů kapely jsem taky žil dlouho v zahraničí. narodil jsem se v Americe, žil jsem dva roky v Karibiku, kde na mě mělo velice silný vliv reagge a hrál jsem tam se spoustou místních hudebníků. A šel jsem na univerzitu v New Yorku, blízko Harlemu, takže tam je i vliv jazzu."

"Podobných projektů, kdy se v jedné kapele shromáždí celá řada hudebníků z různých koutů světa, reprezentantů různých stylů, názorů, myšlenek a filosofií, takových teď je hodně po celém světě," vysvětluje hudební publicista Jiří Moravčík. "A mají kupodivu u posluchačů příznivý ohlas, protože rockový muzikant si v tom něco najde, jazzman si v tom něco najde, a samozřejmě ten kdo hledá exotiku, worldmusic, si v tom taky najde své."

Petr Bísek, foto: Ian Willoughby
Své si našel také Petr Bísek, Čechoameričan, vydavatel Amerických listů v New Yorku. Na jaře 2008 sledoval dva ze tří amerických koncertů, které skupina uspořádala:

"Já jsem osobitý fajnšmekr na muziku. Když to má dobrý rytmus a melodii, tak přijmu i to nejmodernější. Když je to hluk, který jen zaplňuje prostor, tak to mi vadí. Ale když to má nějaký smysl... Martin Stránský je můj přítel, známe se léta a mě taky zaujal ten jeho entuziasmus. Opravdu byla to paráda. Nebylo to žádné špičkové umění, ale zábava první třídy."

Podle Jiřího Moravčíka se G8 Transglobal pokouší o něco podobného, jako o mnoho let déle ryze česká skupina Posmrtné zkušenosti. Na rozdíl od nich má Stránského skupina výhodu ve svých nezprostředkovaných znalostech světa. Na exportní úspěch to ale asi zatím nestačí, říká Moravčík:

"Podobných projektů ve světě existuje poměrně dost. A když chce kapela uspět, tak to bohužel záleží i na jiných faktorech než jen na hudbě samotné. Ale rozhodně by neměla zapadnout. ta hudba má sympatický drive a na letních festivalech, v klubech posluchači po téhle hudbě pořád pasou."