Gerhard Schröder: Česko a Německo musí společně hledět do budoucnosti

Premiér Vladimír Špidla (vlevo) a německý kancléř Gerhard Schröder v Praze, foto: ČTK

Česká republika a Německo musí překlenout minulost a společně hledět do budoucnosti. Tak zní poselství, s nímž do Prahy přijel německý spolkový kancléř Gerhard Schröder. Původně měl přijet už loni v březnu, ale svůji návštěvu odsunul po kontroverzních výrocích tehdejšího premiéra Miloše Zemana, který mimo jiné nazval sudetské Němce Hitlerovou pátou kolonou. Jak uvádí v rozhovoru se Zdeňkou Kuchyňovou, politolog Robert Schuster, německá vláda zřejmě čekala, až budou tato slova uvedena na pravou míru.

Premiér Vladimír Špidla (vlevo) a německý kancléř Gerhard Schröder v Praze, foto: ČTK
"To se stalo teprve letos v březnu při projevu prezidenta Václava Klause v předvečer výročí okupace Československa a stalo se to potom také ve vyjádření premiéra Špidly a celé vlády po výsledcích našeho referenda. Oba, jak premiér tak prezident, prohlásili, že události, k nimž došlo v roce 1945 ve vztahu k německé menšině, jsou z dnešního hlediska nepřijatelné.

Mezi témata hlavní o kterých se jedná, určitě patří evropská ústava a volný pohyb pracovních sil.

Pokud jde o ústavu, mám pocit, že u nás se to často redukuje na čistě institucionální záležitost. To znamená, jak bude fungovat komise, jestli bude mít každý členský stát svého komisaře, jestli bude zrušeno rotující předsednictví. Myslím si, že to docela dobře vyjádřil první náměstek ministra zahraničí České republiky Jan Kohout, který poté, co vyšly najevo návrhy Konventu o budoucnosti Evropské unie, prohlásil, že to vlastně z 90ti procent odpovídá našim pozicím. A na to bychom neměli zapomínat. A těch zbývajících deset procent, o kterých se možná ještě chce jednat, to jsou právě ty čistě technické otázky, takže to bychom neměli zapomínat. A tam přirozeně musí být zájmy České republiky jiné než zájmy Německa. A druhá věc, ten volný pohyb osob. Tam si myslím, že v podstatě platí, že dva roky bude ten pohyb osob omezený a pak se teprve uvidí. Já si myslím, že se potvrdí všechny prognózy, které již dávno naznačují, že k žádné velké migraci pracovních sil do Německa nedojde. Myslím si, že ta původně Německem prosazovaná sedmiletá lhůta nehrozí.

Prezident Václav Klaus a německý kancléř Gerhard Schröder v Praze, foto: ČTK
Dalším tématem, které vyvolalo diskusi mezi českou a německou stranou byl návrh vytvořit Centrum proti vyhánění v Berlíně. Jak se domníváte, že se bude vyvíjet tohle téma mezi oběma zeměmi?

Premiér Špidla v rozhovoru z minulého týdne řekl, že on odmítá centrum pro studium fenoménu vyhánění. Zároveň zase připustil vytvoření centra příčin válek a konfliktů, zatímco Schröder zase odmítá čistě německou variantu, že by se to centrum mělo zabývat jenom vyhnáním německé menšiny po roce 1945 z Československa, Polska, Jugoslávie a tak dále. Podporuje spíše evropskou variantu, aby se centrum zabývalo fenoménem vyhánění jako součásti zahraniční politiky ve 20. století v Evropě. Takže si myslím, že to jsou ty rozdílné pozice. Ale pokud jde o centrum vyhánění, já si myslím, že Schröder v podstatě sonduje u těch nejbližších sousedů Německa ty pozice a snaží se přirozeně i o to, aby pozice německé vlády byla do značné míry, nechci říct jednotná s těmi pozicemi Polska a České republiky, ale aby si přímo neprotiřečily."