Z Dobříše do Říma. Pohled ze Slovenska.
Tématem číslo jedna uplynulého týdne byla mezivládní konference EU v Římě. Ještě před jejím začátkem se ke konzultační schůzce sešli předsedové vlád Visegrádské čtyřky. Jak se jevilo setkání 'V 4' na Dobříši a zejména jednání v Římě ze slovenského a středoevropského pohledu zjišťoval Herbert Brynda.
"Musím říci, že po setkání v Dobříši jsem se domníval, že si premiéři Visegrádské čtyřky poněkud více sladí noty a na té schůzce zazní otevřenější stanoviska a otevře se linie pro ještě silnější vyjednávací pozice. Proto mě na jedné straně mírně překvapilo, že ze strany slovenské delegace zazněla harmonie hned v úvodu, neboť jsem se domníval, že všechny čtyři země mají několik vážných připomínek. A i když se realisticky vzato dalo předpokládat, že nebudeme mít takovou váhu, ale na začátku je vždy dobré kritické momenty položit na stůl, abychom pak mohli více tlačit, jednat, vyjednávat. Možná právě tohle překvapilo naši veřejnost nebo mediální obec. Na druhou stranu je možné říci, že více politických stran, včetně jejich lídrů, už včera v televizní debatě komentovalo výkon slovenské delegace. Byli tam i zástupci opozice, pan Fico nebo pan Mečiar, kteří mají dojem, že ten výkon byl adekvátní. Nejkritičtěji se vyjádřil předseda Křesťansko-demokratického hnutí, který v ústavní smlouvě vidí - ze svého pohledu - ještě další nedostatky."
"Podle mého názoru to není jen problém Slovenska. Otázka kolektivních práv menšin je pro maďarskou stranu jednou z nejdůležitějších a nejcitlivějších položek. Ale myslím, že zbývající tři země - Česká republika, Slovensko a Polsko - mají v tomto stejný názor. Celkový trend diskusí, které budou v rámci mezivládní konference probíhat, podle mého názoru maďarské straně za pravdu nedá. Na druhou stranu je možné říci, když jste to nazval idylou, že si jeden mohl myslet, že Visegrádská čtyřka bude v době před vstupem do Evropské unie koheznější a že bude schopnější některé individuálně citlivé položky upozadit a prosazovat některá stanoviska společně, ale ukazuje se, že pro každou zemi jsou některé vnitropolitické otázky tak důležité, že je kladou na stůl."
To mě přivádí k další otázce. Má podle vašeho názoru Visegrádská čtyřka budoucnost? A jakou, v rámci Evropské unie?
"Visegrádská čtyřka podle mě splnila řadu pozitivních cílů, které měl tento region při integraci do evropských a transatlantických struktur. Byla období, kdy byly vztahy dosti chladné, byla období, kdy Slovensko velmi potřebovalo podporu zbývajících tří partnerů při návratu do integračních procesů po roce 1998, kdy tyto tři země Slovensku nesporně velmi pomohly. Domnívám se, že tento finiš před vstupem do Evropské unie ukazuje na značné rozdíly mezi tím, co chce Polsko, Maďarsko, Česká republika a Slovensko. Proto si myslím, že spolupráce nebude silnější, spíše slabší. A spíše bude mít charakter ad hoc, nepůjde tedy o systematickou spolupráci jako to je ve Skandinávii, kde si vytvořili více institucionálních vazeb nebo mechanismů na posilňování této spolupráce. Visegrádská čtyřka má jedinou instituci - Visegrádský fond; bylo by báječné, kdyby přežil. Další věci se budou podle mě odehrávat na ad hoc bázi. Suma sumárum: bude třeba, aby tyto čtyři země udržovaly co nejtěsnější spolupráci a spojenectví, z něhož budou profitovat nejen individuálně, ale i kolektivně,"
říká odborník na mezinárodní vztahy Pavol Demeš, který v současnosti působí v jedné nevládní organizaci.
