Germanismy v češtině

r_2100x1400_radio_praha.png

V tomto pokračování se zastavíme nad slovy, která sice nejsou česká, ale prakticky u nás zdomácněla.

V poslední době je do češtiny veliký příliv anglicismů. Těm se budeme věnovat v některém z příštích dílů, dnes se podíváme na některé germanismy, které i když byly dlouho z jazyka vytlačované, přežily nepřízeň osudu a plní v češtině svou nezastupitelnou roli.

Některé germanismy čeština adaptovala tak dokonale, že si ani neuvědomujeme, že se jedná o výrazy původně německé, jako například slovo cibule nebo frazém mít kliku (Glück haben).

K některým germanismům vznikla česká synonyma a původně německé slovo se používá jako varianta s expresívním příznakem. Například dvojice slov flaška a láhev.

Expresívní germanismy mají svou doménu především v jazyce mluveném. Vezměme si trojici výrazů - furt, původně z němčiny, je výrazně hovorové a v jazyce je vedle pořád, které je neutrální a stále, které má příznak formálnosti. V psaném jazyce je jejich pořadí vzestupné furt, pořád, stále. Podíváme-li se na jazyk mluvený, potom nejméně používáme právě slovo stále.

V minulosti věnovali jazykovědci, ale i uživatelé jazyka větší pozornost jazyku psanému. Dnes se tato situace mění, stále větší vliv má na náš život rozhlas, ale hlavně televize.

Germanismy, které měly být zlikvidovány, kupodivu žijí dál. Máme jich ve svém seznamu celou řadu. Jsou to výrazy, o kterých často ani nevíme, jak vypadají v psané podobě. Představte si jak asi vypadá napsané slovo: ajzemboňák, ausgerechnet, extrabuřty, fajnšmekr, hochštapler, kindrštube, mašinfíra, nýmand, šnuptychl, šrajtofle, štamgast, sichrhajcka, šmirgl(papír). V těchto slovech je expresivní náboj a vnášejí do textu zemitou příchuť. Germanismy jsou v češtině velmi rozsáhlá kapitola a my jsme do ní jen velice stručně nahlédli.

Tak co, milí posluchači, i vy si myslíte, že germanismy nemají v češtině své místo?

Na slyšenou příště.


Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz