Hodnocení

r_2100x1400_radio_praha.png

Pokud pozorujete uživatele jazyka, brzy si všimnete, že nejčastější postoj mluvčích je postoj hodnotící. Jazyk má ve svém vybavení základní hodnotící výrazy. Například to jsou přídavná jména dobrý a špatný. Obě tato slova můžeme rozšířit o další hodnotící slova a vytvořit tak synonymické řady. Kladnou řadu můžeme doplnit slovy, která zvyšují intenzitu hodnocení: bezvadný, prima, primový, báječný, skvělý, senzační, fantastický atd. Záporná hodnotící řada by mohla pokračovat takto: hrozný, děsný, děsivý, příšerný, šílený, strašný, strašidelný...

Pokud pozorujete uživatele jazyka, brzy si všimnete, že nejčastější postoj mluvčích je postoj hodnotící. Jazyk má ve svém vybavení základní hodnotící výrazy. Například to jsou přídavná jména dobrý a špatný. Obě tato slova můžeme rozšířit o další hodnotící slova a vytvořit tak synonymické řady. Kladnou řadu můžeme doplnit slovy, která zvyšují intenzitu hodnocení: bezvadný, prima, primový, báječný, skvělý, senzační, fantastický atd. Záporná hodnotící řada by mohla pokračovat takto: hrozný, děsný, děsivý, příšerný, šílený, strašný, strašidelný...

Ale tato záporně hodnotící slova se dají použít i na straně kladné. Můžeme tedy říct: Jsi hrozná bába. Může to znamenat, že ona osoba vzbuzuje odpor a proto je hrozná, nebo že její vzhled je ve velké míře hrozný, babský a záporný. Ale může to znamenat i velkou míru kladného hodnocení. Popišme si situaci, kdy může být použit tento význam v kladném významu. Někdo se například diví podnikavosti nějaké ženy nebo dívky, slovo bába tedy neoznačuje starou osobu, tato osoba onoho člověka baví a on ji oceňuje. Stejně tak můžeme říct - Ale já z toho mám opravdu hroznou radost; Babička měla hrozné štěstí!; To představení byla hrozná legrace. Ale kladnost při intenzifikačním užití například slova hrozný je menšinová. Můžeme nalézt mnohem víc spojení se záporným významem. Všechna tato slova mají původní význam, který v sobě nezahrnuje hodnocení. V základním významu vyjadřují tato slova vlastnost, která má záporný rys, spojený například se strachem. Obsahují jistý emocionální náboj, který se přenáší do hodnotícího užití.

Hodnotící slova jsou velmi oblíbenou kategorií, kterou každá generace obnovuje. Známe i hodnotící slova - super, suprový, neskutečný, boží, ulítlý, cool. Můžeme slyšet i hodnocení - lidi se tam třeskutě bavili. Doteď se užívalo slovo třeskutý jen pro mráz: například uhodily třeskuté mrazy.

Mladá generace používá i ustálená spojení: to nemá chybu, to je soda, to je žrádlo, to je hlína, to je maso, to je mazec, to je záhul, to je vopruz, to je úlet atd. Tato spojení vyjadřují velkou míru něčeho, ať už kladně nebo záporně. Jejich obsah je tak vágní, že ani sami uživatelé nejsou schopni říct přesný význam. Samozřejmě, že výčet mých slov není úplný. Protože stále nová vznikají. Zdá se vám, že už nerozumíte česky? To se zdá nejenom vám.

Neděste se, to co vám teď říkám, není doklad úpadku češtiny. Je to jen a jen příklad na jeden z principů hovorovosti - na velké obměňování a jazykovou tvořivost. Psaný a více formální jazyk má své hodnotící prostředky zcela ustálené.

Na slyšenou příště a přeji vám perfektní den.


Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz