Hana Shannon: Útěchu nacházím v tvoření
Vyrovnat s tíživou pandemií v New Yorku není snadné. Jak čelit izolaci, negativním zprávám? Česko-americké výtvarnice Hany Shannon se na to zeptal Marek Milde. Rozhovor je součástí on-line projektu Českého centra New York „Umělci, kteří to nikdy nevzdávají ve městě, které nikdy nespí“.
Poprvé jsem do New Yorku přijela asi před 20 lety, přesně si pamatuji ten okamžik, kdy jsem vystoupila z letadla na letišti JFK. Bylo hrozné horko, vše bylo vlhké, přeplněné a špinavé, ale energie byla tak výborná a intenzivní, že jsem se do toho zamilovala. Tato energie mi pak vždy poskytovala velkou inspiraci a elán.
Na čem momentálně pracujete? Jaké máte plány do budoucna?
Pracuji na dvou projektech, na barevných olejomalbách a na sérii černobílých siluet. Právě teď experimentuji s větším formátem. Pracuji na obří siluetě Václava Havla. Olej na plátně. První siluety byly pouze 13 x 13 cm a toto je 130 x 130 cm, což je obrovský rozdíl. Je to stále ve vývinu a já se těším na to, že mě to posune dál.
Nikdy jsem barvu úplně neopustila, spíš jsem si udělala přestávku, když jsem neměla ateliér a byla jsem pohlcena rodinou. Mám tři malé děti narozené blízko od sebe a bylo to velmi intenzivní období, zejména když byly úplně malé. Proto jsem začala černobílé siluety – abych mohla pracovat z domova na něčem menším a netoxickém. Brzy mě to začalo velmi zajímat, byla to nová výzva v oblasti portrétu. Znovu jsem se nejprve zaměřila na přátele a rodinu a pak jsem začala malovat slavné osobnosti, které mě zajímaly. Moje děti jsou teď větší a já jsem moc ráda, že jsem se mohla vrátit zpátky do ateliéru. Před rokem jsem našla skvělý prostor a vrátila se zpět k malování s barvami. Zároveň stále pracuju na siluetách, je dobré to střídat a zachovat si čerstvou perspektivu.
Týká se to všech, uniknout se nedá. V současné době opravdu není snadné soustředit se na umění, atmosféra je tíživá. Několikrát se mi podařilo se dostat do svého ateliéru, ale nejsem moc produktivní. Nevím, jak dlouho bude moje studiová budova otevřená. Mám radost, že jsem alespoň dokončila siluetu Milana Kundery pro seriál Slavní Češi. Koronavirus mě postihl hned od začátku, protože mám přátele a členy rodiny, kteří virem onemocněli. V současné době jsem doma se svou rodinou, která praktikuje sociální distancování, stejně jako ostatní Newyorčané. Nevím, co se bude dít dál, snažím se žít v okamžiku.
Mnoho lidí nachází v umění útěchu a nadhled. Co Vám jako tvůrkyni pomáhá najít rovnováhu a oporu v době nejistot? Chtěla byste lidem něco povzbudivého vzkázat?
Osobně nacházím útěchu v tvoření. Proces malování, soustředění, klid a mír, to vše nacházím u mě v ateliéru. Velmi mě to těší a naplňuje, hodně si vážím času, který tam strávím. Tvoření mě uzemňuje a sytí, cítím, že díky tomu mohu být lepším člověkem, užitečnější pro ostatní lidi. Také praktikuji metodu Wim Hof, která je kombinací speciální dechové techniky a otužování a považuji je za velmi užitečnou. Nazývám to „fyzičtější“ formou meditace. Připadá mi to snazší než klasická meditace, kde mám potíže zůstat v klidu v mysli i těle.
Hana Shannon se narodila v České republice, vystudovala malbu na Akademii výtvarných umění v Praze. Po ukončení magisterského studia se přestěhovala do USA, aby pokračovala ve své umělecké kariéře. Zaměřuje se na malbu, vytváří mimořádné portréty, jako je například série „České siluety“. Její díla se objevila v České národní galerii a Českém centru v New Yorku v rámci výstav „Melting the Pot“ 2009 a „The New Bohemia - Reflect What You Are“ v roce 2019.
