Historická hranice Čech a Moravy vzbuzuje pozornost, někde by ji mohly připomínat cedule

Ondřej Mlejnek na jednom z míst, kde je na silnici vyznačená historická zemská hranice mezi Čechami a Moravou, foto: archiv Ondřeje Mlejnka

Před několika týdny se na státní silnici v místech historické česko-moravské hranice objevily bílé čáry. Z jedné strany bylo na vozovce napsáno "Čechy", z druhé "Morava". Jejich autory byli dva historici. Za čin jim hrozil až rok vězení, nakonec byl případ překlasifikován na přestupek. Nápad se ale zalíbil pardubickému hejtmanovi Martinu Netolickému. Naznačil možnost vyznačit hranice hnědými cedulemi.

Foto: archiv Moravské národní obce

Kauza dvojice historiků vyvolala značnou pozornost veřejnosti a řadu polemik. V diskuzích na sociálních sítích se objevily i hlasy vyzývající, aby se pokračovalo ve vyznačování zemské hranice, kterou spolu s tradičními zeměmi zlikvidoval komunistický režim. Nápad podpořil tento týden také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Autory čar a zástupce spolku Moravská národní obec, která iniciativu vyznačování zemské hranice zaštítila, pozval na jednání. A přislíbil jim pomoc.

„Od samého počátku, kdy tato kauza vznikla, jsem přesvědčený, že se jedná o počin, který není nijak společensky nebezpečný a navíc upozorňuje na historii, která mne dlouhodobě zajímá. Možnost na vybraných silnicích osadit například známé hnědé značky mi přijde jako důstojná připomínka, která není nijak narušující pro bezpečnost silničního provozu," uvedl.

Martin Netolický | Foto: Khalil Baalbaki,  Český rozhlas

Cedule by podle něj mohl nechat zhotovit a osadit kraj. S instalací podle něj předběžně souhlasí Ředitelství silnic a dálnic, povolit je ještě bude muset policie i starostové. „Je potřeba k celé záležitosti přistoupit systematicky a komunikovat se starosty obcí, u kterých by měly být cedule umístěné. V tuto chvíli se bavíme o přibližně deseti místech na území našeho kraje," dodal pardubický hejtman.

Jeho iniciativu ocenilo Moravské zemské hnutí. „Budeme samozřejmě usilovat o to, aby se vyznačila celá zemská hranice Čech a Moravy. Tradiční země Morava, Slezsko i Čechy jsou naším společným dědictvím, naší přítomností i budoucností,“ uvedlo hnutí na sociálních sítích.

Představitelé Kraje Vysočina ale podobné nadšení nesdílí, návrhem na podobné označení se prozatím odmítli zabývat.

Morava není v Čechách

Mapa s vyznačením historických zemí  (Morava má zelenou a červenou barvu),  zdroj: Jiří Vaňáček,  Wikimedia CC BY-SA 3.0 | Foto: Jiří Vaňáček,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Na vyznačení hranice mezi Čechami a Moravou formou hraniční čáry a nápisů Čechy a Morava navazuje také nová iniciativa s názvem Morava není v Čechách. Ta si klade za cíl upozornit na nesprávné označování Moravy, moravských obcí a celé České republiky jako Čechy.

"Cílem této iniciativy spolku Společnost pro Moravu a Slezsko je upozornit na skutečnost, že Česká republika se skládá ze tří historických zemí, Čech, Moravy a Slezska, a že Morava není a nikdy nebyla součástí Čech, ačkoliv to tak bývá někdy mylně uváděno," uvedl zakladatel iniciativy Ondřej Mlejnek.

Autoři iniciativy upozorňují, že stále více politiků, novinářů, ale i běžných občanů používá nesprávně název Čechy nejen jako označení celé České republiky, ale i pro moravské oblasti a obce. „Jako moravští patrioti si nemyslíme, že je správné dopustit, aby se opakovaná lež stala pravdou. Brno prostě opravdu není v Čechách, jak už před padesáti lety zpívala Eva Pilarová. Tehdy to ovšem každý věděl a každý znal… Dnes už to podle některých výroků není tak jisté,“ uvádí autoři iniciativy.

Foto: Martin Veselka,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0 DEED

Zároveň chtějí přesvědčit veřejnost, aby pokud bude svědkem, kdy je v médiích celá Česká republika, případně přímo Morava, označována jako Čechy, nahlásila takový případ do webového formuláře. Zástupci iniciativy poté upozorní autora výroku na jeho omyl a požádají ho o omluvu a uvedení na pravou míru. „Hlavním cílem je zabránit nešvaru, kdy je celá Česká republika označována jako Čechy. Myslíme si, že se jedná o aktuální závažný problém,“ doplnil Mlejnek.

Česko-moravská hranice vznikla koncem 12. století, upřesnila a stabilizovala se do konce 14. století. Administrativně jako hranice mezi dvěma zeměmi zanikla na konci roku 1948 a od té doby nebyla v tomto v původním významu obnovena. Nově vzniklé kraje už nerespektovaly tyto historické hranice, stejně jako další změny členění státu v letech 1960 a 2000. V současnosti tvoří historické území Moravy i přibližně polovinu Kraje Vysočina a menší části Pardubického a Jihočeského kraje.