Housle ze sirek skutečně hrají

Housle ze sirek skutečně hrají

V rubrice Česká nej... vás pozvu do zcela ojedinělého zařízení v regionu střední Evropy. Bylo otevřeno po několikaletém úsilí agentury Dobrý den v roce 1994 a jedná se o pelhřimovské Muzeum rekordů a kuriozit. V muzeu je dnes pět pater rekordů a každý si najde to své. Návštěva vede mnoho lidí dokonce k touze přímo se zapojit do rekordmanského hnutí. Díky tomu se muzeum za 10 let značně zaplnilo a pátrá po nových prostorách, které by mu umožnily vytvořit druhou expozici s názvem "Zlaté české ručičky." Jak uvedl Petr Vaculín výstava českých rekordů je opravdu ojedinělá.

"Všechno, co tady máme v muzeu, tak je rarita, protože je to všechno originál. Ve světě jsou třeba Guinnessova muzea, ale tam většinou věci udělají vícekrát nebo věci putují z jednoho muzea do druhého. U nás v Evropě jsme však jediní svého druhu. Snažíme se expozici obměňovat. Nevím, jak se nám to daří, to musí posoudit naši návštěvníci."

Který rekord nebo výrobek se vám osobně v muzeu nejvíc líbí?

"Já mám rád bojová umění, tak se mi líbí výkon Martina Dvořáka, který přerazil 60 prefabrikátů Ytong za 7,02 vteřiny. Ale největší pecka, nikde nic na světě takového není, jsou výrobky ze sirek. To dělal pan Tomáš Korda z Vrchlabí. Udělal 80 výrobků, mezi tím i kytary, mandolíny, jedny tříčtvrteční housle, které skutečně hrají. Nad výrobky strávil tisíce hodin a opravdu nepoužil nic jiného, než sirky a hlavičky z těch sirek. Máme k dispozici jako agentura Dobrý den všech 80 výrobků a teď se snažíme jim tady v Pelhřimově najít stálé místo. Uvidíme, jak se nám to podaří."

Světovým unikátem je také dílo Michala Zahradníka z Prahy, který je technickým sklářem a se sklem umí dělat skutečné zázraky. Dokladem toho jsou plně funkční modely parního stroje, lokomotivy, motocyklu a automobilu, který má ze skla dokonce i pérování.

Každý, kdo navštívil muzeum v jeho narozeninovém týdnu, dostal ke vstupence i jogurt se zábavným textem z České knihy rekordů. A ti šťastlivci, kteří mají stejné datem narození, jako muzeum - tedy 30. června, získali pak doživotně volný vstup.