Helfštýn|Foto: Tedmek, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Se Zdeňkou Kuchyňovou se nyní vypravíme na středověký hrad Helfštýn, který je známý především každoročním setkáním uměleckých kovářů z celého světa.
Mohutná zřícenina hradu Helfštýna leží východně od severomoravské Olomouce. Už před branami narazí návštěvník na dřevěný vrhací prak, kterého se dnes bát už nemusí, ale vypovídá o pevnostním a obranném charakteru hradu, který má 6 bran, několik mostů, věží a nádvoří. Ke vzniku hradu i k jeho názvu se váže jedna pověst.
Helfštýn|Foto: Tedmek, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
"Kdysi dávno vládl v tomto kraji prchlivý kníže. K lovu používal vzácného sokola, o kterého se pečlivě staral nejoddanější muž jeho družiny. Jmenoval se Beneda. Jednou se přihodilo neštěstí. Vzácný pták pošel. Trvalo dlouho než se sokolník odvážil svěřit se s hroznou událostí knížeti. Jak se dalo čekat, špatná zpráva knížete rozlítila tak, že na oddaného Benedu tasil meč. Ten však byl šikovnější a pánovi meč z ruky vyrazil. Potom už na nic nečekal a prorazil si cestu ven z hradu. Benedu začali hledat zbrojnoši a chtěli ho přivést do hradu živého nebo mrtvého. Jenže po Benedovi jakoby se zem slehla. Utekl do lesů, kde se ukryl a začal se živit pálením uhlí. Jednou takhle zase pracuje na svém milíři a tu slyší v dálce troubení polnic. Kolem něj se mihl zpěněný kůň s jezdcem a za ním rozzuřený zubr. Beneda nelenil, vyskočil z úkrytu a jedním máchnutím rozťal zubrovi čelo. Teprve teď se otočil na jezdce a poznal v něm svého pána. Knížete však jeho prchlivost dávno opustila, a proto povídá Benedovi: "Vstaň příteli, přej si co chceš a já to splním." A Beneda vyslovil nezvyklé přání: "Přeji si jen tolik země, kolik obsáhne kůže z tohoto zabitého zubra." Kníže si myslil, že Beneda pohrdá jeho nabídkou, ale splnil, co slíbil. Beneda čile stáhl zvíře z kůže a nadělal z ní tenké proužky, které spojil v dlouhý provaz, a tím objal celý vrch, na kterém pálíval uhlí. Kníže potom Benedu pasoval na rytíře a ten si na svém vrchu vystavěl pevný hrad, který nazval Helfenštejn. Lidé převzali název hradu do svého jazyka a začali mu říkat Helfštýn, a tak se jmenuje dodnes."
Hrad Helfštýn, foto: Aleš Spurný / Český rozhlas
Historické údaje se však od pověsti poněkud liší. Podle záznamů v moravských deskách zemských se území zmocnil Friduš z Linavy, který na stráni se strmými svahy vybudoval hrad. Zřejmě to byl loupeživý rytíř. Někteří historikové se dokonce domnívají, že proti Fridušovi a jeho hradu Helfštýnu zakročil na konci 13. století král Václav II. Odvolávají se přitom na svědectví kroniky Václava Hájka z Libočan, podle něhož král hrad dobyl a loupežníky nechal popravit. Dnes jsou věže a budovy hradu převážně bez stropů, ale některé už v rámci probíhající rekonstrukce dostávají nové šindelové střechy. Jak potvrdil ředitel přerovského muzea František Hübel, Helfštýn patří vůbec k nejrozsáhlejším stavbám svého druhu v Evropě.
Zřícenina hradu Helfštýna je dnes známá hlavně díky každoročnímu setkání kovářů z celého světa, pod jménem "Hefaiston". Loni sem poslední srpnový víkend přišlo na 13 tisíc lidí, mezi nimi i ministr kultury Pavel Dostál a hokejová hvězda Dominik Hašek. S kovářskými výtvory se můžete setkat v různých částech hradu. Pro účely kovářství byly upraveny i prostory 3. hradního nádvoří, které dostalo název Kovářský dvůr. I mimo Hefaiston, jak uvedl František Hübel, se tu konají kovářské kurzy, jejichž účastníci tu prožijí jedno až dvoutýdenní pobyt v romantickém prostředí středověkého hradu. Na hradě se v sezóně koná zajímavý program. Kromě šermířských klání je začátkem června připraven pro děti tzv. Pohádkový hrad. Schází se zde princové a princezny, loupežníci, skřítci, čarodějové, víly, kejklíři, a všelijaký lid urozený i prostý. Do časů bájí a pohádek pak zavedou návštěvníky divadelní představení. Začátkem července je pak připravena akce Středověký hrad Faber. Pozve návštěvníky do doby panování Václava IV., který na Moravu zavítá se svým dvorem. Poslední červnovou sobotu si na své přijdou i milovníci tance - koná se tu totiž Hradní bál.
