Hrad Krakovec - symbol luxusu i poslední útočiště Mistra Jana Husa
Vydejme se dnes na hrad Krakovec, místo, ke kterému se možná váže legenda o bájném knížeti Krokovi, místo, které se stalo posledním útočištěm Mistra Jana Husa. I když se jedná o zříceninu, míří sem hodně turistů a obdivují stavbu - něco mezi hradem a zámkem, která byla ve své době symbolem luxusu.
Legenda říká, že hrad Krakovec získal název podle bájného knížete Kroka, který měl, jak jsme se všichni učili, tři dcery - Kazi, Tetu a Libuši. A Krakovec měl být jeho sídlem. Zřejmě to tak ale nebude, neboť už kronikář Kosmas ve 12. století uváděl, že místo, kde kníže Krok žil, je v sutinách a stromovím porostlé. A to se o Krakovci rozhodně říct nedá. Další teorie říká, že své jméno získal podle množství krkavců, kteří v okolí žijí.
"A ještě jedna možnost. V první polovině 11. století výbojný český kníže Břetislav I., který unesl svou ženu Jitku z kláštera, vytáhl do Polska. Došel až ke Krakowu a místní lidi, kteří jeho výpravu přežili, přivedl sem a osidloval jimi zdejší krajinu,"
"Samozřejmě nese prvky jak hradní, tak zámecké architektury. Podle mě výraz, který by Krakovec přiblížil, je 'chalúpka'. 27 plus 1 to je. Je to taková neobvyklá 'chalúpka' i na tehdejší dobu. Bylo to nejluxusnější sídlo v Zemích koruny české. Je to ve velikosti prostoru, ve světlosti - byla větší okna, ale hlavně je to ve vytápění. První baráky - vojenské či správní - tam, když to vytopili na 12 až 13, někdy 16 stupňů Celsia, tak to bylo teplo. Ale tady to vymysleli jinak. Tady se využívalo topení jako o 200 let později na zámcích. Topných těles bylo míň, ale byly tu průduchy a teplo krásně cirkulovalo z jedné místnosti do druhé, takže si opravdu užívali, co se dalo."
"On měl pan král takovou manýru, že vždycky povýšil nějakého níže postaveného šlechtice. Zahrnul ho svou přízní, funkcemi a penězi. Jírovi se to přitrefilo v roce 1380 a vedle funkce purkrabího byl ještě vrchním královským lovčím, královským místodržícím. Taky byl šéfem dvorské hutě krále Václava IV. To je stavební firma, která Krakovec budovala. 'Chalúpku' zbudovali za 2,5 roku."
"Díky němu je krakovec znám jako poslední dlouhodobější útočiště Mistra Jana Husa před odjezdem do Kostnice. Lefl patřil k velkým a významným stoupencům Husova reformního učení. Dokonce v roce 1412, o dva roky dříve než Hus, byl nařčen z kacířství. Později to bylo odvoláno. Hus sem přijel v červenci roku 1414 a pobýval zde do 11. října téhož roku. Napsal tu různé polemiky. Nejznámější je O knězi kuchmistrovi, Svým věrným Čechům. Tady dopsal závěť a 11. října odcestoval do Kostnice."
"Stojíte na takovém kamenu a to je střed nejenom nádvoří, ale střed celého ostrohu, na kterém se Krakovec nachází. A je údajné spojení mezi hradem a kostelem, jehož vyústění je tady pod tím kamenem."
Jako na každém správném hradu tu je věž, kterou používal majitel v dobách nebezpečí. Spodní část pak sloužila jako vězení. Jak uvedl kastelán Jiří Sobek, romantické prostředí hradu lákalo i filmaře. Natáčel se tu známý dětský muzikál Ať žijí duchové. A pokud jste viděli pohádku Princ a Večernice, pak u jedné z hradních zdí probodne princ Velen zlého čaroděje Mrakomora v podání Radka Brzobohatého. Hrad je ve vlastnictví státu od roku 1952. Čas od času se tu zastaví potomek posledních majitelů - vévodské rodiny Croyů, která hrad odprodala za první republiky Klubu českých turistů a opravy hradu se mu líbí.
