Hrad Krakovec - symbol luxusu i poslední útočiště Mistra Jana Husa
Vydejme se dnes na hrad Krakovec, místo, ke kterému se možná váže legenda o bájném knížeti Krokovi, místo, které se stalo posledním útočištěm Mistra Jana Husa. I když se jedná o zříceninu, míří sem hodně turistů a obdivují stavbu - něco mezi hradem a zámkem, která byla ve své době symbolem luxusu.
Legenda říká, že hrad Krakovec získal název podle bájného knížete Kroka, který měl, jak jsme se všichni učili, tři dcery - Kazi, Tetu a Libuši. A Krakovec měl být jeho sídlem. Zřejmě to tak ale nebude, neboť už kronikář Kosmas ve 12. století uváděl, že místo, kde kníže Krok žil, je v sutinách a stromovím porostlé. A to se o Krakovci rozhodně říct nedá. Další teorie říká, že své jméno získal podle množství krkavců, kteří v okolí žijí.
"A ještě jedna možnost. V první polovině 11. století výbojný český kníže Břetislav I., který unesl svou ženu Jitku z kláštera, vytáhl do Polska. Došel až ke Krakowu a místní lidi, kteří jeho výpravu přežili, přivedl sem a osidloval jimi zdejší krajinu,"
říká kastelán Jiří Sobek. Podle jeho slov Krakovec není ani hrad, ani zámek. Byl totiž stavěn v jakémsi zlomovém období. Na rozdíl od ostatních hradů, kde byly budovy postupně dostavovány, Krakovec je zjednodušeně vzato jedinou budovou s věží a nádvořím."Samozřejmě nese prvky jak hradní, tak zámecké architektury. Podle mě výraz, který by Krakovec přiblížil, je 'chalúpka'. 27 plus 1 to je. Je to taková neobvyklá 'chalúpka' i na tehdejší dobu. Bylo to nejluxusnější sídlo v Zemích koruny české. Je to ve velikosti prostoru, ve světlosti - byla větší okna, ale hlavně je to ve vytápění. První baráky - vojenské či správní - tam, když to vytopili na 12 až 13, někdy 16 stupňů Celsia, tak to bylo teplo. Ale tady to vymysleli jinak. Tady se využívalo topení jako o 200 let později na zámcích. Topných těles bylo míň, ale byly tu průduchy a teplo krásně cirkulovalo z jedné místnosti do druhé, takže si opravdu užívali, co se dalo."
Předmětem zkoumání jsou na Krakovci zejména klenby, které se tu zachovaly. Nic podobného se v Evropě zřejmě nenachází. Začátek hradu je prokazateně spojen s rokem 1381, kdy hrad budoval křivoklátský purkrabí a oblíbenec Václava IV. - Jíra z Roztok."On měl pan král takovou manýru, že vždycky povýšil nějakého níže postaveného šlechtice. Zahrnul ho svou přízní, funkcemi a penězi. Jírovi se to přitrefilo v roce 1380 a vedle funkce purkrabího byl ještě vrchním královským lovčím, královským místodržícím. Taky byl šéfem dvorské hutě krále Václava IV. To je stavební firma, která Krakovec budovala. 'Chalúpku' zbudovali za 2,5 roku."
A to ještě stihli tehdejší řemeslníci postavit pro Václava IV. i hrad Točník. Rukopis dvorské hutě se pozná podle tzv. bosáží, což jsou hrubě tesané kvádry v rozích stavby. Ale jak už to v životě chodí, Jíra upadl roku 1410 v nemilost a zbankrotoval. Na Krakovec pak přišel Jindřich Lefl z Lažan."Díky němu je krakovec znám jako poslední dlouhodobější útočiště Mistra Jana Husa před odjezdem do Kostnice. Lefl patřil k velkým a významným stoupencům Husova reformního učení. Dokonce v roce 1412, o dva roky dříve než Hus, byl nařčen z kacířství. Později to bylo odvoláno. Hus sem přijel v červenci roku 1414 a pobýval zde do 11. října téhož roku. Napsal tu různé polemiky. Nejznámější je O knězi kuchmistrovi, Svým věrným Čechům. Tady dopsal závěť a 11. října odcestoval do Kostnice."
Co se stalo s Leflem z Lažan se přesně neví. Některé prameny tvrdí, že ho po Husově smrti upálením nechal císař Zikmund uvrhnout na dva roky do vězení. Lefl pak bojoval údajně dobrovolně proti husitským vojskům a to se mu stalo osudným v bitvě pod Vyšehradem. Majitelé se hradu se pak často střídali. Sto let tu byl i známý rod Kolovratů. Těm vděčí Krakovec za svoji renesanční úpravu. Kolovratové jsou pohřbeni ve 4 kilometry vzdálené vesničce Všesulov v kryptách zdejšího kostela, kam vede tajná chodba. Ani jsem nevěděla, že nad ní stojím."Stojíte na takovém kamenu a to je střed nejenom nádvoří, ale střed celého ostrohu, na kterém se Krakovec nachází. A je údajné spojení mezi hradem a kostelem, jehož vyústění je tady pod tím kamenem."
Další hradní páni dali Krakovci novou pálenou střechu a omítku a právě podle těchto barev se používal i název Červený zámek. Chvíli se tak jmenovala i vesnice. Krakovec si však své slávy dlouho neužil, neboť roku 1783 uhodil blesk a hrad vyhořel. Jak už to tak bývá, mnoho kamenů z hradu nakonec skončilo v základech zdejších vesnických domů, mimo jiné i gotické okenní kvádry. Ty dnes zdobí pouze jedno jediné okno hradu. Když byl roku 1914 zřízen Komitét pro obnovu a záchranu památného hradu Krakovce, lidé nosili zase zpět to, co jim z hradu zbylo na dvorcích a zahrádkách a stěny dozdívali, což je dodnes poznat.Jako na každém správném hradu tu je věž, kterou používal majitel v dobách nebezpečí. Spodní část pak sloužila jako vězení. Jak uvedl kastelán Jiří Sobek, romantické prostředí hradu lákalo i filmaře. Natáčel se tu známý dětský muzikál Ať žijí duchové. A pokud jste viděli pohádku Princ a Večernice, pak u jedné z hradních zdí probodne princ Velen zlého čaroděje Mrakomora v podání Radka Brzobohatého. Hrad je ve vlastnictví státu od roku 1952. Čas od času se tu zastaví potomek posledních majitelů - vévodské rodiny Croyů, která hrad odprodala za první republiky Klubu českých turistů a opravy hradu se mu líbí.