Hřebejk: Je to krize respektování koaličních dohod
Víkendový sjezd sociální demokracie, na němž byl Stanislav Gross těsnou většinou zvolen předsedou, odstartoval rychlý sled událostí. Na pořadu dne jsou úvahy o pádu Grossovy vlády a předčasných volbách. Prezident republiky Václav Klaus říká: Na tahu jsou jiní. V úterý se sice sešel s premiérem Grossem, komentář k situaci však neposkytl. Obrátili jsme se na Jiřího Hřebejka z katedry ústavního práva pražské právnické fakulty, aby nastínil momentální možnosti, které Ústava prezidentovi dává.
"Prezident není na tahu, protože vláda je. Je legitimní, má podporu poslanecké sněmovny. Jestli se tedy tato podpora změní, buď tak, že vláda sama požádá o vyslovení důvěry a ta důvěra nebude vyslovena, nebo že sněmovna vyvolá hlasování o nedůvěře vládě a bude vyslovena nedůvěra. To je plánováno na pátek. Bude-li v pátek vládě vyslovena nedůvěra, musí vláda podat demisi, nepodá-li ji, pak prezident republiky takovou vládu odvolá. Do té doby vláda má mandát."
Je podle vás legitimní vyjádření prezidenta, že by nepodpořil menšinovou vládu?
"Vládu jmenuje prezident, není ústavně vázán vlastně ničím, je vázán jakýmsi výsledkem o několik kroků za jmenováním vlády, tzn. kontrola prezidenta spočívá v tom, aby vládě byla vyslovena důvěra. Ústava počítá s tím, že vláda bude, je konstruovaná tak, že všichni chtějí vládu ustavit a chtějí, aby ústavní život fungoval. Prezident tedy ústavně není vázán ničím, on se může sám rozhodnout, jakého jmenuje předsedu vlády, v případě ostatních členů vlády je vázán návrhem předsedy vlády. A celá ta vláda musí do třiceti dnů předstoupit před poslaneckou sněmovnu a žádat o vyslovení důvěry - a teprve tam je tedy jakási kontrola hlavy státu, jestli se mu podařilo sestavit vládu, která získá důvěru. Kdyby tato vláda nezískala důvěru, tak zase ta vláda musí podat demisi nebo ji prezident musí odvolat a celý ten proces jmenování by se opakoval."
Je podle vás dostatečně využito prostředků k řešení situace?
"Já myslím že ano, protože jak říkám, Ústava chce mít vládu a samozřejme je-li to vláda koaliční, tak je to na dohodě a Ústava dohodu nemůže nikomu nařídit. Teď skutečně záleží na tom, jestli lidová strana bude chtít opustit koaliční vládu, v tom momentě by se ta vláda stala menšinovou, nemá podporu těch alespoň 101 hlasů v poslanecké sněmovně a její osud visí na vlásku toho hlasování. neznamená to, že kdyby lidovci opustili vládu, že by ta vláda musela padnout, to skutečně ne. Ale to už jde do mnoha alternativ."
Pokud se mluví o krizi, ale ta situace zároveň probíhá v souladu s Ústavou, je to skutečně krize?
"Ne, není to krize. Je to jakási krize morální, krize respektování určitých koaličních dohod. Malá koaliční strana si do určité míry diktuje, za jakých okolností chce zůstat v koalici, ve vládě. Čili potud bych o určité morální krizi byl ochoten uvažovat, ale ke krizi ústavní to má daleko."
