Hrozí Česku po letošní sklizni nedostatek obilí?

Tak žalostnou úrodu obilí jako letos prý zemědělci nepamatují, což by mohla být i špatná zpráva pro spotřebitele, protože je ohrožena soběstačnost Česka. A může za to, jako vždy, počasí. Podle Agrární komory bude mnoho farmářů existenčně ohroženo. Komora také varovala, že pokud stát farmářům nepomůže, budou na sebe muset upozornit stejně, jako to udělali lékaři či lékárníci. Všichni zainteresovaní se ale shodují, že je nutné vyčkat na konečné výsledky žní. Více už se dovíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Kvůli dlouhé a tuhé zimě zemědělci včas nezaseli, někde jim pak část obilí utopila voda při povodních, v červnu a červenci zase rostlinky málem zaschli pod náporem žhavého slunce a v srpnu, kdy měla sklizeň obilovin vrcholit, jim pro změnu ničily úrodu vytrvalé deště. Agrární komora bude chtít odškodnění pro pěstitele obilí. Propad úrody kvůli počasí prý sníží tržby až o čtvrtinu a některé podniky a menší sedláci přijdou až o polovinu očekávaných příjmů. Podle odhadů se sklidí méně než šest milionů tun obilí. To je také oficiálně stanovená hranice pro soběstačnost Česka. Zemědělský analytik Petr Havel ale radí ještě s celkovým hodnocením vyčkat.

"Počasí je samozřejmě dominantním faktorem, který ovlivňuje objem a kvalitu úrody. Na druhou stranu je skutečností, že ještě než začaly velké deště, podstatná část úrody se už sklidila. V současné době nelze dělat předčasné závěry o celkovém objemu sklizně. Musíme si ještě chvíli počkat."

Opatrně by se mělo podle Petra Havla zacházet také s onou magickou hranicí soběstačnosti Česka v obilí.

"Jsem přesvědčen, že Česká republika bude soběstačná. Ona magická hranice šesti milionů tun je už nižší. Je to tak 5,7 milionů tun. Je potřeba říci, že speciálně na potravinářské účely se ročně využije něco přes milion tun obilí. Dalších zhruba 3,5 milionu tun jde na krmiva pro hospodářská zvířata a zbytek jsou osiva. V podstatě se dá ale říci, že hranice 5,7 milionu tun bude splněna."

Jenže nejde jen o kvantitu. U potravinářského obilí je nejdůležitější kvalita, a ta bude podle zemědělců u velké části obilí nižší, takže se na trhu může projevit jeho nedostatek.

"To může být oprávněná obava, protože nedostatek sluníčka v závěrečné fázi sklizně má významný vliv na jeden z kvalitativních parametrů, a to je obsah lepku. Lepek je právě látka, která dělá kvalitu chlebového a pečivářského obilí. Pokud tuto kvalitu nebudeme mít na domácím trhu, bude nutné ji pokrýt dovozem."

Na problém s potravinářským obilím upozorňuje také Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů České republiky.

"Pokud jde o potravinářskou pšenici, nepředpokládám, že by tady byl bilanční nedostatek potravinářské kvality. Množství kvalitní pšenice ale bude tak napjaté, že poptávka po ní bude daleko vyšší než nabídka. Dokonce hrozí, že kvalitní obilí bude vyvezeno mimo republiku a pak tady bude chybět. Určitě i díky vývozu půjde cena potravinářské pšenice nahoru."

I v okolních zemích jsou totiž problémy s úrodou. Tento fakt by ale na druhou stranu mohl do určité míry kompenzovat ztráty českých zemědělců. Těm už prý nabízejí ze zahraničí až o 800 korun za tunu obilí více, než kolik jsou jim ochotni dát domácí zpracovatelé. Tímto argumentem mohou také zemědělci tlačit na stát, aby ztráty částečně kompenzoval. A mohou vyhrožovat, že část kvalitního obilí vykoupí Němci, Rakušané nebo Poláci. Nakonec se pak stejně bude muset kvalitní obilí dovézt do Česka, samozřejmě za vyšší cenu. Ministerstvo zemědělství už s určitou náhradou škod zemědělcům počítá. Její výše by měla být stanovena až po definitivním skončení žní. S tím souhlasí i šéf zemědělských odborů Bohumír Dufek.

"Já jsem přesvědčen, že zemědělci mají určitou nevýhodu v tom, že vliv počasí je pro ně dominantní. Stát by měl vypomoci, pokud nastane problém s obilím. Myslím si ale také, že je zatím třeba vyčkat s analýzou letošní sklizně. Chtěl bych také dodat, že určité šarže potravinářského obilí se i v uplynulých letech dovážely. Jsme přece na evropském trhu."

Loni byla nadúroda obilí a zemědělcům hrozilo, že se prudce sníží výkupní ceny. Volali proto po státních nákupech za garantovanou cenu. A byli vyslyšeni. Letos je úroda katastrofální a zemědělci opět požadují státní podporu. Vždy, když se mluví o státní pomoci, nechají se slyšet liberálové s argumentem, že zemědělství je podnikání jako každé jiné a na podporu tudíž nemá nárok. To je ovšem fundamentalistický, učebnicový postoj. Jak se říká: šedivá je teorie, zelený je strom života. Svědčí o tom fakt, že všechny vyspělé země, včetně tak liberálních Spojených států, své farmáře dotují a jsou ochotni jít kvůli nim do ostrých mezinárodních střetů, viz. opět liberální Spojené státy. Vyspělé země, včetně Česka, mají pro takový postup samozřejmě zcela racionální důvody. Především je to snaha udržet nízké ceny potravin a zároveň nedopustit vylidnění venkova a jeho devastaci. Přesto mnozí odborníci připomínají, že současný stav není ideální. Například analytik Petr Havel uvádí, že naše kopcovitá země nemá optimální klimatické a geografické podmínky k tomu, aby bylo možné vsadit jen na klasickou obilnou produkci, alespoň ne v takovém měřítku a struktuře, jaká je dnes. Je třeba začít produkovat ve větší míře také něco jiného. Jednou z cest je ekologické zemědělství. Zajímavé podle Havla je to, že biozemědělci nemají tak velké problémy s počasím jako konvenční farmáři.

České zemědělství je permanentně k pláči...?

Na větší rozloze by se také daly pěstovat různé technické plodiny, které by do zemědělství přinesly více peněz než obiloviny. Šéf zemědělských odborů Bohumír Dufek takovou cestu neodmítá.

"Já jsem zastáncem takového zemědělství. Dnes asi není třeba tolik zdůrazňovat jen plnou soběstačnost ve výrobě potravin. Každý občan ví, že dojde-li do supermarketu, tak sežne jakékoli evropské zboží."

Ponecháváme samozřejmě v tomto okamžiku stranou fakt, že domácí soběstačnost ve výrobě potravin by mohla být také považována za strategickou prioritu z hlediska bezpečnosti státu. Nicméně někteří odborníci soudí, že pro nejbližší léta by bylo vhodné stanovit určitá pevná pravidla hry, pokud jde o státní pomoc farmářům kvůli rozmarům počasí. Mluví se například také o systému dotovaného pojištění zemědělců před nástrahami počasí.