Obilí více, ovoce umrzlo

Zemědělci zatím letos sklidili desetinu ploch obilí a 23 procent řepky. Výnosy jsou mírně vyšší než v loňském roce, horší je to s kvalitou. Žně navíc v posledních dnech komplikuje deštivé počasí, které se jarními mrazíky velmi výrazně podepsalo na úrodě ovoce. Může tedy být nouze nejen o tuzemské kompoty, ale i ovocné destiláty.

Podle údajů Agrární komory pokročily žně nejvíc u ozimého ječmene, který je pod střechou z 82 procent ploch. Žně ale v posledním dnech komplikuje deštivé počasí, podotkl viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla:

"Bohužel počasí, které zhruba v posledním týdnu panuje zejména v moravských krajích, ale předtím to bylo na západě Čech, sklizeň výrazným způsobem přibrzdilo. Dá se říct, že poslední tři dny se sklízí hlavně v jižních Čechách, ve středních Čechách, ale na Moravě sklizeň stojí. Přitom řepky jsou zralé, obilí je zralé, ať už pšenice nebo ječmen. A to zemědělcům dělá značné vrásky na čele."

Jan Veleba

Předseda Agrární komory Jan Veleba upozornil na skutečnost, že nestálé počasí může některé důležité plodiny znehodnotit:

"Pokud by pokračovalo deštivé počasí, chodily dešťové přeháňky, tak bude problém zejména s kvalitou potravinářské pšenice. Ona rychle ztratí potřebné parametry a bude nedostatek kvalitní potravinářské pšenice. Ta je teď v ohrožení. Druhá plodina, která je v ohrožení, možná ještě více než pšenice, je ozimá řepka, která v tuto dobu už je zralá myslím na 90 procentech celé republiky."

Ještě hůře jsou na tom letos ovocnáři, hlavně ti v Čechách, které na jaře postihly mrazíky, říká agrární analytik Petr Havel:

"Ovocnářům letos počasí skutečně nepřálo. Tam lze očekávat daleko dramatičtější dopad do cen než by tomu mohlo být například v případě obilí. To se ale nedá nic dělat. Zemědělství je podnikání, které je prostě závislé na klimatických podmínkách."

Především v Čechách mnohé stromy pomrzly a odborníci odhadovali, že propad může být až v desítkách procent. Postiženi jsou zejména pěstitelé na Litoměřicku, na Moravě je situace o poznání lepší, některé kraje nebyly mrazy postiženy vůbec, říká viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla:

Jindřich Šnejdrla

"Informace skutečně nejsou potěšující. Zejména české kraje byly významným způsobem postiženy jarními mrazíky, které dosahovaly několika stupňů pod nulou a skutečně jsou pěstitelé, kteří jsou totálně zlikvidováni a žádnou úrodu letos sklízet nebudou. Jsou pěstitelé, kteří budou muset po letošním roce skončit s podnikáním."

Na letošní mrazy doplatí krachem 100 až 200 ovocnářských firem, soudí předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle něj například u jablek ani slabá úroda ale nepovede ke zvýšení spotřebitelských cen:

Martin Ludvík, foto: Šárka Ševčíková

"V globálu v rámci Evropské unie bude v letošním roce sklizeň jablek pravděpodobně průměrná nebo jenom velmi mírně podprůměrná. My předpokládáme, že ceny v žádném případě nestoupnou. Ztrátu českého trhu pokryje dovoz, který bude vyšším než v běžných letech. Přežijí to zřejmě ti pěstitelé, kteří mají svoje podnikání tzv. diverzifikované. Nejvíce jsou ohroženy specializované podniky, to znamená ty, které jsou závislé výhradně na tržbách za ovoce."

Ovocnáři přirovnávají situaci k živelní katastrofě. Proti mrazu se nemohli pojistit a nemají tak nárok na pomoc ze státního garančního rolnického fondu. Proto žádají o pomoc ministerstvo zemědělství. To sice už před časem navýšilo potřebné fondy, sadaři ale doufají v další podporu. Jakou konkrétně, popsal předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík:

"Zásadní pomoc, kterou očekáváme, do té chvíle není ze strany ministerstva zemědělství zúřadována. Jde především o vytvoření programu na úvěry pro to, aby ti lidé tento rok zkrátka přežili. Náš požadavek byl, aby to byla zhruba v duchu těch povodňových úvěrů tak, jako byly například v roce 2010."

Ministerstvo zemědělství však další pomoc sadařům nechystá, potvrdil zástupce tohoto rezortu Radek Ležatka:

"Ministerstvo zemědělství navýšilo kvůli mrazům dotace na dva programy: na restrukturalizace ovocných sadů o 20 milionů a vybudování kapkové závlahy o 10 milionů korun. Tudíž ta podpora byla navýšená o 30 milionů korun. Je také potřeba vnímat realitu státního rozpočtu. Ve veřejných výdajích státu dochází k velkým úsporám, a navýšení dotací o 30 milionů korun je v kontextu úsporných opatření relativně značná podpora."

Sklizeň ovoce bude nejnižší od roku 1984, odkdy se sklizně sledují, a zřejmě nejnižší za posledních 50 let.