Uprostřed žní panují obavy o kvalitu obilí

Žně na českých polích jsou v plném proudu, byť kvůli počasí s lehkým zpožděním proti loňskému roku, který navíc rychlostí sklizně také trochu zaostával za normálem. Přes očekávaní o trochu nižších výnosů než loni by letos – kvantitativně vzato – měla být celkem dobrá úroda. Větší obavy však zemědělci mají o kvalitu obilí, jejíž pokles s dalšími faktory zřejmě bude tlačit ceny ještě níže. To vše jsme se dozvěděli v rozhovoru s poradcem prezidenta Agrární komory Janem Záhorkou.

Foto: ČTK

Přehled o průběhu žní je zatím hotov zhruba ke konci července.

"Je sklizeno 36 procent obilovin ze sklizňové plochy, v roce 2008 to bylo 43 procent. Je to určité zpoždění a musím říct, že i v tom minulém roce bylo zpoždění proti normálu. Čili toto zpoždění už nabývá na gradaci," říká Jan Záhorka a upřesňuje: "Z těch zhruba 7 – 7,2 milionu tuny obilí je zatím sklizeno 2,7 milionu tuny a u řepky se předpokládala sklizeň kolem jednoho milionu tun a té je sklizeno 900 tisíc tun."

Počasí je pro zemědělce vždy klíčovým faktorem, to letošní ale na mnoha místech zaskočilo i ty nejzkušenější hospodáře, postěžoval si Jaromír Musil z jihomoravské Agrární komory: "Jsou to dost nezvyklé jevy pro nás, to, co se v posledních letech, zejména letos, děje."

Jan Záhorka tato slova potvrzuje výčtem problémů:

"Stěžují si v okresech zejména na podmáčené plochy, hlavně v Jihomoravském, Jihočeském kraji. Jihočeský kraj uvádí, že některé plochy, tam okolo řek Blanice a podobně, které byly rozvodněné, nepůjdou sklidit vůbec. Ale to je ve všech krajích, že část ploch se nebude moct sklidit. No a potom máme hlášené nové škody. Krupobití - Žďár nad Sázavou – 800 hektarů totálně zničeno, v posledním týdnu napadly kroupy na Klatovsku, na Mostecku. No a celou sklizeň komplikuje i zastavení provozu lihovaru v Trmicích, který měl dělat biolíh, a kvůli nějakým technologickým potížím nebo, řekl bych, kvůli zápachu, hluku a podobně. A to samozřejmě komplikuje odbyt.“

Celostátně očekáváte nižší výnosy?

„Očekáváme nižší výnosy. Zatím je to tak, že na těch 36 procentech ploch je výnos o 0,9 tuny vyšší, ale jak se jde do horších oblastí, tak se ten výnos potom snižuje.“

Počasí určitě neovlivňuje jen časový průběh a výnosy, ale také kvalitu. Bude znát dopad toho letošního nešťastného počasí?

„No tak samozřejmě ty deště, které teď trvaly delší dobu a stále zlobí, až tento poslední týden se to počasí trochu umoudřilo, tak kromě zpoždění sklizně, které samozřejmě s sebou přináší i snížení kvality, poléhání obilí, porůstání obilí při vlhkém počasí a podobně, tak některé okresy hlásí problémy s objemovou hmotností, zejména Jihočeši, a například na Plzeňsku, kde vjeli do pšenic, tak mají málo potravinářské pšenice."

A jaký to bude mít dopad na ceny obilí?

"Tak ty ceny jsou velmi nízké v letošní sklizni, někde jsou i poloviční, než byly v loňském roce. Samozřejmě, když je nízká hektolitrová hmotnost, není to potravinářská kvalita, tak to je za výrazně nižší ceny, než pro potraviny. Pro informaci vašich posluchačů: je to tak, že z těch zhruba sedmi milionů tun obilovin bez kukuřice, které se tady v republice sklidí, tak je asi 1,2 – 1,5 milionu tun k potravinářským účelům, zbytek je krmení a další využití. A cena toho krmného obilí je potom výrazně nižší."

Jaké jiné faktory ještě ovlivňují ty ceny, jak je to s vývojem poptávky?

"U nás je taková situace, že už dvacet let se velmi snižuje objem živočišné výroby. Máme třeba o 2,4 milionu kusů prasat méně, než jsme měli před dvaceti lety, snížil se dokonce i stav drůbeže, stav skotu se snížil asi na 40 procent, čili ti konzumenti na to jádro, na ty obiloviny, které jsou podstatnou součástí krmných směsí, tady nejsou a je tady stále přebytek obilí. A to samozřejmě vede k situaci, že to tlačí ceny obilovin dolů.

Dál je to i tak, že po tom loňském cenovém boomu, kdy na burzách nakupovali účastníci burz celé bloky, kde se nakupovala ropa, obilí, rudy a tak dále, tak se vyhnaly ceny do závratných výšek, pak se staly tyto bloky komodit neprodejné a v současné době stále trvá zbavování se těch komodit vyšší zásoby a i úroda vypadá, že bude velmi solidní, a to jsou všechno cenotvorné faktory, které tlačí ceny dolů a je to pro zemědělce dosti prekérní situace.

Většina obilí, které se v současné době sklízí, se proto skladuje, čeká se, co bude dál, nebo se prodává za takzvané zálohové ceny s tím, že ty nákupní organizace potom doplatí podle vývoje cen. Ale samozřejmě, strhnou si za skladování, za naskladnění, za vyskladnění..."

Může být jeden z důsledků i takový, že někteří pěstitelé prostě příští rok neosejí?

"To určitě ne. Tady už prostě není co pěstovat. Po de facto likvidaci cukrovky, do značné míry brambor, máme asi třicet tisíc hektarů jedině, co rostou plochy řepky, ale to už je na nějakých agronomických hranicích, čili tady prostě není čím ty plochy obilí substituovat. Takže může tam dojít k nějakému průběhu, že se zaseje menší plocha obilí, ale v řádech osevní plochy 1,4 – 1,5 milionu hektarů to může být 50 – 80 tisíc, nic víc. Čili na té bilanci v obilí to nemá velkou váhu."