Hrozí prohledávání notebooku na hranicích?
Proti smlouvě ACTA demonstrovaly v Praze stovky lidí. Nesouhlasí s tím, aby se Česko připojilo k mezinárodní smlouvě proti šíření nelegálních kopií. Demonstrantů by přišlo zřejmě mnohem víc, kdyby nepanovalo tak mrazivé počasí. Smlouva podle nich omezuje svobodné užívání internetu.
"Jako uživatel internetu a jiných moderních komunikací si myslím, že tohle je výrazné omezování osobních svobod."
Podobně jako v dalších zemích se i v Česku odehrávají útoky hackerů na weby státních institucí a politických stran. Hnutí Anonymous ovládlo webové stránky ODS a umístilo na ně své prohlášení. S potížemi se znovu potýkal web Poslanecké sněmovny.
V čem je smlouva ACTA tak kontroverzní? Česko i dalších 21 unijních zemí ji podepsalo v Tokiu 26. ledna. Iniciátory byly už v roce 2006 Japonsko a USA, tedy celosvětově nejvýznamnější držitelé práv k duševnímu vlastnictví. Země, kde je největší objem pirátství, například Čína, Indie či Brazílie, se však jednání nezúčastnily. Cílem dohody je bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Kritici se domnívají, že umožní cenzuru internetu a omezí jeho svobodné užívání. Podle šéfredaktora serveru Root.cz Petra Krčmáře obsahuje smlouva mnoho kontroverzních opatření."Předává například povinnost sledovat uživatele přímo na poskytovatele internetu, takže je tlak na poskytovatele, aby koukali, co vy na internetu děláte a taky ta smlouva řeší prohledávání lidí na hranicích. Takže by se celkem běžně mohlo stát, že by vás celníci prošacovali, podívali by se, co máte v počítači. Zároveň je to hodně obecná smlouva i o padělcích. Takže by vás prohledali, jestli na sobě nemáte spodní prádlo nějaké značky, které je falešné, to by z vás mohli svléknout."
Také podle advokáta Vratislava Urbáška může být dohoda zneužita k šikaně či konkurenčnímu boji. Umožňuje totiž věc na určitou dobu zadržet. Naopak odborník na právo duševního vlastnictví Marek Odrobina se svévolné represe ze strany státu neobává.
"Já si myslím, že k nějakému většímu šikanování typu, že by na hranicích měli celníci zabavovat notebooky a prohlížet je, jestli tam nejsou vypálené filmy, nemělo dojít. Přece jenom věřím v nějaký normální smysl pro spravedlnost. Pokud samozřejmě někdo považuje za šikanování to, že mu stát bude bránit ve stahování nelegálního softwearu, filmu a hudby, tak to samozřejmě k takovému druhu šikanování může dojít. Ale to já nepovažuji za šikanování, ale za normální regulérní postup při ochraně autorských práv."Mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták uvedl, že dohoda nehovoří o tom, že se někdo někomu bude přehrabovat v osobních datech. Jak však dodal, pokud by něco takového bylo prosazeno do zákona, pak bychom to kontrolovali.
Uvedení dohody do praxe by uvítali majitelé autorských práv. Petra Žižkovská z Mezinárodní federace hudebního průmyslu odmítá námitky, že regulace internetu zabrání volnému šíření informací."Já bych chtěla zdůraznit, že autorské dílo není běžný typ informace. Autorské dílo je výsledkem dlouhodobé činnosti, která si vyžaduje velké náklady a finanční investice. Nemyslím si, že je v pořádku, aby se to šířilo zadarmo. Auta se taky nerozdávají zadarmo, tak proč by tohle mělo být v pořádku."
Poslanci se nejdříve chtějí podrobně seznámit s důsledky ACTA pro české právo. Například místopředseda sněmovního ústavně-právního výrobu Marek Benda říká, že ochraňování duševního vlastnictví je dobré, na druhé straně musí mít nějaké meze. Není možné trestat každé stažení do počítače či vyvěšení na web, ani umožnit volnou kontrolu počítačů.