Na začátku tohoto týdne si Česko připomínalo 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Jan Hus i husitství patří nejen mezi velká témata českých historiků, spisovatelů, malířů a filmařů, jsou také inspirací pro hudebníky. Některé ze skladeb zazní i v Hudební neděli Radia Praha.
Stěžejní písní, prakticky symbolem husitského hnutí, že píseň Ktož sú boží bojovníci. Zaznamenána je v Jistebnickém kancionálu, stejně jako další husitský chorál Povstaň, povstaň, veliké město Pražské. Osud Jana Husa a následná neklidná doba po jeho smrti, byla inspirací i pro české skladatele vážné hudby 19. i 20. století. A nechybí mezi nimi i ta nejslavnější jména. Příkladem je Dvořákova Husitská. Poprvé zazněla v den znovuotevření Národního divadla 18. listopadu 1883. Inspirací byli husité i staršímu kolegovi Antonína Dvořáka Bedřichu Smetanovi. Pátá ze symfonických básní z cyklu Má vlast nese název husitského města Tábora. Inspirace husitským chorálem je zde patrná a přiznaná. Husitská minulost Čechů, pokládaná za slavnou kapitolu národních dějin, byla vůbec velmi oblíbeným tématem 19. i přelomu 19. a 20. století. V roce 1868 zkomponoval Karel Šebor tehdy prý oblíbenou operu Nevěsta husitská a podobné motivy jako u chorálu Ktož sú boží bojovníci slyšíme také ve skladbě Josefa Suka Praga. K husitství se ale vracejí i autoři současní. Dokladem toho je oratorium Richarda Pachmana Mistr Jan Hus, uvedené před deseti lety.
Arakain, foto: Jaromír Adámek, Wikimedia CC 3.0
Pokud hledáme stopy husitské tradice v hudbě, nemusíme zůstat jen u hudby vážné. Podívat se můžeme i do repertoáru kapel a zpěváků napříč žánry. Husitským chorálem a slavnými bitvami se inspirovala třeba skupina Arakain nebo Daniel Landa. Historické téma zaznělo i v písni folkové kapely Klíč. A stejný příběh o prchajících křižácích a ztraceném kardinálském klobouku jako v písni Arakainu, ovšem v lyričtější podobě, zachytil ve své skladbě Husita i Jaromír Nohavica.
