O tom, že i vějíře mohou mluvit, se přesvědčili lidé na výstavě v Uničově na Olomoucku. Mohli se podívat na vějíře kostěné, dřevěné, péřové či látkové zdobené malbou nebo výšivkou. Tahle pomůcka byla nejen praktickým a módním doplňkem, ale dámy se pomocí vějíře mohly i dorozumívat, prozradila při rozhovoru autorka výstavy Nikola Hirnerová z uničovské radnice. Jak dodala, historie vějířů je stará několik tisíciletí.
Foto: ČTK
"Zmínky o nich se objevují už u starých Babyloňanů, Egypťanů. Vějíře měly tehdy podobu takových plochých mávátek. Obvykle otroci ovívali své pány. První exemplář vějíře v Evropě se objevil údajně v roce 1543 v Lisabonu. Odtud začala jeho vítězná cesta Evropou. Že se objevil v Lisabonu není náhoda, určitě to souviselo s mořeplavbou a s tím, jak mořeplavci přiváželi různé novinky. Historie pokračovala až do začátku 20. století. Mezi výtvarníky byla jména jako Antoine Watteau, Pierre-Auguste Renoir. Konstrukce vyráběl z emailu slavný Carl Fabergé, který je pověstný svými vajíčky pro carskou ruskou rodinu."
Foto: ČTK
Kolik vějířů se na výstavě sešlo a jak jste je získali?
"Uničovské vějíře jsou zapůjčené ze soukromé sbírky Elišky Látalové, se kterou udržujeme dlouhodobý kontakt. Je to paní, která obchoduje se starožitnostmi, ale sbírání vějířů je její koníček. Sbírá je od svých 13 let a má jich zhruba 300. Nám zapůjčila takový vzorek, je to mezi 40 až 50 vějíři, a to s ohledem na to, kolik máme místa v naší výstavní místnosti. Určitě by nám jich půjčila i víc. Protože jsem tu expozici instalovala, tak jsem si vyzkoušela, jak se s tím zachází, jak se vějíře otevírají, který se dobře drží v ruce. Podívala jsem se na to, jak jsou vyrobené, z jakého materiálu. Osobně dávám přednost péřovým vějířům, které jsou podle mě nesmírně elegantní."
Vějíře mají také svoji řeč. Jak vůbec vypadá vějířová mluva?
Foto: ČTK
"Vějířová mluva je nádherná věc. Fakt, že dámy nosily vějíře, sebou přinášel i možnost nonverbální komunikace. Vějířová mluva umožňovala pomocí posunků mezi dvěma třemi lidmi dát najevo věci, které by třeba ani nemohly být vyřknuty. Například přiložením složeného vějíře na ústa dávala slečna najevo svou touhu po seznámení, přiložením k srdci dala adresátovi najevo, že ho miluje nebo k němu cítí nějaký vztah. Naopak byla spousta věcí, kdy dámy chtěly dát najevo, že pán se jim nezamlouvá. I na to existovaly posunky. Ale na tom je právě pěkné, že aniž by ti lidé byli vystaveni nějaké trapnosti odmítnutí, tak si mohli říct úplně všechno díky vějířům."
Kromě vějířů jsou na výstavě i další věci, které se používají při plesech, které to jsou?
Foto: ČTK
"Jsou tam ještě drobnosti, které nemohly na žádném plese chybět. To byly samozřejmě kabelky, rukavičky a specialitka - taneční pořádky. To jsou takové malinké zvláštní předměty, které sloužily jako plesové pozvánky. Obsahovaly seznam skladeb určených k tanci a pánové se dámám na jednotlivé tance zapisovali. Bylo zřejmé, že každá dáma si určitě něco odtančí. Docela zvláštní je podoba tanečních pořádků. Byly to obvykle knížečky opatřené řetízkem, tak aby se to dalo pověsit na šaty, k tomu byla malinkatá tužtička. Spousta tanečních pořádků měla i jiný tvar. Mohly to být stuhy, vějířky, sametové tubusky nebo třeba i nějaké strojky, které upomínaly na firmu nebo živnostníky, kteří ples pořádali."
Příspěvek jsme poprvé vysílali 22. ledna 2011, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
