Ikona

0:00
/
0:00

Slovo ikona známe dávno. Používá se pro náboženské obrazy východokřesťanských církví.

Na rozdíl od západokřesťanské náboženské malby

Figury na ikonách byly vždy jen symbolem dané biblické postavy. Od významového rysu symbolu ve slově ikona se rozvíjejí jeho nové významy, kterým se budeme věnovat v tomto příspěvku.

V korpusu je nejčastěji zastoupené označení obrazu:

- Drahocenné ikony z byzantské metropole pronikly na sever až do Novgorodu a na jih do Ochridu...

- Bohorodička na ikoně vyprošťovala ze stříbrného rámu úzké, vzhůru obrácené zčernalé dlaně.

Další dva nové významy nevznikly pravděpodobně v češtině, ale doplnily se do významové struktury na základě angličtiny. Je to označení piktogramu, malého obrázku na počítačové obrazovce, na který klikáme pomocí myši, abychom otevřeli program, který zastupuje, tedy symbolizuje.

Podívejme se na jeho kontext v korpusu:

- Piktogramy, také se jim říká ikony, jsou malá, silně zjednodušená vyobrazení.

Zcela nově se v češtině objevuje poslední význam. Slovo ikona se používá pro někoho, kdo je velmi známý nebo pro něco, co lidé pokládají za reprezentantaci nějaké myšlenky.

Tenhle význam nám ukazují následující kontexty z korpusu:

- Gretzky nechce ztratit gloriolu nejvzácnější hokejové ikony...

- Nepřehlédnutelná ikona 20. století. Narodil se 6. srpna 1928 v průmyslovém Pittsburghu jako Ondrej Varhola.

Pro tento význam uvádím i následující kontexty, které jsem našla v časopisu Svět a divadlo:

- název písně americké pop-ikony

- (představení) přijímaného jako národní ikona

Významy v našem příspěvku jsou seřazeny na základě etymologického hlediska. Tedy tak, jak se historicky vyvíjely a do systému češtiny zařazovaly. Korpus ukazuje, že v psané češtině se stále ještě používá nejvíce první význam, tedy označení obrazu, ale v češtině mluvené je již jistě tento poměr jiný. Mluvený jazyk přejímá jazykové změny mnohem rychleji než jazyk psaný.


Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz