Ilegální migranti za mřížemi

Kolik cizinců se v Česku pohybuje nelegálně, to nikdo přesně neví. Často jde navíc o lidi, kteří u sebe nemají žádný doklad totožnosti. Pokud jsou pak odhaleni, putují do některého zařízení pro zajištění cizinců. Tato zařízení jsou ovšem občas terčem kritiky ze strany nevládních organizací zabývajících se migranty. Nedávno bylo v této souvislosti jmenováno středisko v Balkové, poblíž Karlových Varů, kde došlo k protestní hladovce. Podrobnosti zjišťoval na místě Zdeněk Vališ.

Ilegální migranti za mřížemi

Středisko v Balkové

Balková leží v přírodním parku Horní Střela a je to místo, kde lišky dávají dobrou noc. Dostanete se tam až po menším bloudění lesními silnicemi třetí kategorie. Dokonce tu nezachytíte signál ani jednoho operátora mobilních telefonů, a to už je dnes skutečně rarita. Zařízení pro zajištění cizinců prostě nemůže mít ideálnější polohu.

"My tady nemáme v žádném případě co tajit. Rozhodně tu cizinci netrpí hladem nebo jinými útrapami."

Říká plk. Vladislav Husák, náměstek policejního prezidenta. Proč tu tedy došlo k protestní hladovce? Důvody objasnil Radiu Praha mjr. Miroslav Piškule, zástupce ředitele zařízení v Balkové.

Plk. Vladislav Husák, náměstek policejního prezidenta

"My jsme měli v poslední době dvě hladovky. V prvním případě se jednalo o asi 25 cizinců, kteří víceméně protestovali proti dlouhé době zajištění, v některých případech se jednalo o žadatele o azyl. Ti trvali na převozu do azylových zařízení. Při takové akci chodíme s psycholožkou za cizinci a promlouváme s nimi. Rozebíráme jejich požadavky. Jedním z důvodů údajně bylo i to, že chtěli vyřešit, jak to bude v době muslimského svátku Ramadánu."

Podle zákona může doba zajištění trvat až šest měsíců, protože v mnoha případech se nedaří zjistit totožnost zajištěného cizince. To je přitom nezbytný krok k tomu, aby mohl být vyhoštěn ze země. Ještě před dvěma roky směl být cizinec zadržován jen jeden měsíc. Pak ho museli ze zařízení propustit. Hodně byl také zneužíván azylový zákon. Cizinec, který se dostal nelegálně, většinou s pomocí převaděčů do Česka, požádal teprve po převezení do střediska o azyl. A rázem byl v podstatě opět na svobodě. Také dnes může o azyl požádat ještě sedm dní po zajištění, ale do azylového tábora už není přesouván automaticky. V zařízení dál čeká na ověření totožnosti, i na výsledky jiných vyšetřování, například odkud a s čí pomocí se do Česka dostal.

Mjr. Miroslav Piškule, zástupce ředitele zařízení v Balkové

"Tyto detaily my tady neřešíme. To je věc šetření cizinecké policie."

Na zhruba tři stovky zadržených cizinců dohlíží více než sto policistů a policistek. Jak říká mjr. Miroslav Piškule, různých potíží je stále dost.

"Jsou problémy mezi cizinci jako takovými, problémy mezi národnostmi, u některé národnosti i mezi sebou vzájemně. Problémů je řada."

Majorova slova jako by se potvrdila, když se novináři s magnetofony a kamerami objevili na v prostoru vycházek. Ze zamřížovaných oken se okamžitě ozval pokřik dvou očividně ne příliš přátelsky nakloněných skupin. Jedni volali Kurdistan, druzí mohutně oponovali.

Poslech v RealAudio