Iniciativa Za Česko kulturní protestuje proti snížení grantů

za_cesko_kulturni5.jpg

Za Prahu kulturní demonstrovali loni pražští divadelníci ve sporu s magistrátem. Podobný spor - tentokrát se státními úředníky - vyvolali nyní vydavatelé literárních časopisů. Ministerstvo kultury zkrátilo takzvanému živému umění dotace na 65 procent loňské výše, což zejména vydavatelé literárních časopisů považují za likvidační. Nejprve oni a potom i další umělci a organizace se spojili do iniciativy Za Česko kulturní. Více Vilém Faltýnek.

Jan Vávra
Jan Vávra je manažer kulturního časopisu A2. Zastupuje iniciativu, která poprvé vystoupila 25. března při zahájení pražské mezinárodní konference Fórum pro kreativní Evropu.

„Kromě apelativních dopisů ministrovi jsme vytvořili dopis účastníkům Konference pro kreativní Evropu a chtěli jsme upozornit na paradox, že ministerstvo, které tu konferenci – jinak tedy velmi dobrou a nabitou informacemi, jak by se měla podporovat kultura a jaký význam má – tak to ministerstvo, které tu konferenci pořádá, zkracovalo letos dotace. Před začátkem konference jsme uspořádali demonstraci…“

Na demonstraci zaznělo: „Ministerstvo dělá celkem tři boty: dusí nezávislou kulturu, druhá ministerská bota je, že škrtá vždycky od grantů, a třetí ministerská bota je, že je to marxistický ministerstvo, který si myslí, že kultura je nadstavba. My, kteří jsme ekonomicky kreativní, si teď zatancujeme na jedný noze…“

Demonstrující s loutkami a transparenty pak přes sklo doprovázeli ministra kultury při jeho projevu, někteří v sále dávali najevo svůj názor zdviženou botou pokazující na chyby ministerstva. Dopis adresovaný účastníkům ministerské konference podpořily desítky představitelů umělecké, kulturní a akademické sféry, mj. i bývalý prezident Václav Havel.

Co dalo podnět k protestům? Vydavatelů kulturních časopisů se zásadním způsobem dotklo snížení dotací ministerstva kultury do oblasti živého umění. Podpora ministerstva je pro ně otázkou bytí a nebytí, jako i pro ostatní živé umění. Ač má úřad rozpočet jen o 5,8 procenta nižší než loni, plánovalo na zmíněné granty o 55 procent méně. V jiných kapitolách svého rozpočtu, například u příspěvkových organizací, naopak dokonce přidalo. Po únorovém protestním dopisu šéfredaktorů ministerstvo přesunulo do rozpočtu další 4 miliony korun. Částka se tedy zvýšila z 9 na 13, procentuálně se vyšplhala na 65 procent loňské výše.

Mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar ovšem důvody protestu zpochybňuje:

„Ta podpora letos je na podobné úrovni, jako byla v letech 2006-2007. A protože byl loni mimořádný rok, bylo díky tam díky úspěšnosti rozpočtu přilito, přisypáno dalších šest milionů. Takže oni v loňském roce měli čtrnáct milionů, ale během díky úspěšné bilanci dostali ještě šest navrch. Letos dostanou milionů třináct.“

To je ovšem úhrnný rozpočet, který kromě časopisů zahrnuje i jiné kulturní aktivity, říká Jan Vávra.

„Ministr hovoří, že přidal čtyři miliony na časopisy, ve skutečnosti přidal z devíti na třináct milionů na celý grantový okruh, kde jsou i literární akce, festivaly, sborníky. A otázka je, jestli tam ty čtyři miliony opravdu jsou. Ministr nám to napsal dopisem, ale na literární sekci toho odboru umění a knihoven zatím o těch čtyřech milionech podle našich informací nikdo neví a nikdo jim neřekl, že mají rozdělovat o čtyři miliony víc.“

Kolik nakonec zbude pro časopisy, tak stále není jisté. Zmatek na ministerstvu spojený s odchodem ministra a zánikem grantových komisí prodlužuje nejistotu.

„Je duben a já nemůžu pracovat s nějakým stálým rozpočtem. My prostě nevíme, jestli skončíme v září nebo jestli ještě je kam ustupovat, protože to šetření u nás už proběhlo na začátku tohoto roku, kdy jsme se rozhodli přejít z týdeníku na čtrnáctidenní periodicitu,“ uvažuje Vávra.

Iniciativa Za Česko kulturní připomíná, že rozpočet ministerstva stále nedosahuje jednoho procenta státního rozpočtu, k němuž se zavázaly přibližovat české vlády včetně kabinetu Mirka Topolánka. Kvůli škrtům v rozpočtu na kulturní aktivity už rezignovali členové odborné grantové komise ministerstva kultury pro profesionální tanec a pohybové divadlo. Tak razantní snížení podle zástupců komise znamená reálnou likvidaci projektů a činností v oblasti tance, za což odmítli nést odborníci z grantové komise odpovědnost. Zároveň důrazně upozornili na to, že Česku hrozí „kulturní bankrot".

Ředitelka festivalu Tanec Praha Yvona Kreuzmannová říká:

„My jsme se každopádně připojili k iniciativě Za Česko kulturní, považujeme za strašně důležité, aby ministerstvo začalo vnímat hodnoty živého umění a jeho zásadní ekonomické přínosy pro tuto zemi. A aby to nebralo jenom jako dotaci, ale jako investici do budoucna.“

Na demonstraci při zahájení kreativní konference bylo ministerstvo kritizováno i za to, že nechápe společenský význam umění:

„…je to marxistický ministerstvo, který si myslí, že kultura je nadstavba…“

Zvlášť v době zpomalujícího ekonomického růstu je i kultura měřena ekonomickými faktory. Než se těmto měřítkům bránit jako neadekvátním je lepší z obranných důvodů vypracovat vlastní fundované studie. A takové už existují, říká Yvona Kreuzmannová.

„Existuje studie, kterou zadala Evropská komise, a tam bylo jasně vypracováno, že živé umění je centrem kreativního potenciálu každé země. Na něj se nabalují takzvané kreativní průmysly, což je hudební průmysl, kinematografie a další formy audiovize, a na to se nabalují ještě další formy, které prosáknou do všech dalších oblastí ekonomiky, průmyslu a obchodu. Ten kreativní potenciál, který vytváří živé umění, je pro každou zemi zásadní proto, aby se projevil i v těchto dalších oblastech. Tyto studie jasně ukazují, že každé euro investované do kultury, se dvou až trojnásobně této zemi vrací. A toto by si měli politici na prvním místě uvědomit.“

Zástupci iniciativy Za česko kulturní chtějí nyní jednat o systémových změnách, které by posílily postavení živého umění. Po pádu vlády je ovšem otázka, s kým takové jednání budou vést.