Jak na schůdný schodek?

Ministr financí Eduard Janota (vlevo) a poslanec ODS Michal Doktor, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Pokud se nepodaří změnit příjmy a výdaje státního rozpočtu, bude navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok činit 230 miliard korun. Špatný stav veřejných financí se odrazí i na možnosti brzkého přijeté eura. Tato varovná slova opakovaně vyřkl o víkendu ministr financí Eduard Janota.

Ministr financí Eduard Janota (vlevo) a poslanec ODS Michal Doktor, foto: ČTK
Strážce státních financí, ministr Janota je přesvědčen, že pokud se nestane nic zásadního, tak v návrhu rozpočtu, který vláda předloží do konce září Poslanecké sněmovně, bude schodek 230 miliard korun:

"Ten státní rozpočet za platnosti dané legislativy, kterou já musím respektovat, se podle mého názoru nedá sestavit lépe než někde v úrovni 230 miliard schodku. A to ještě odmítám akceptovat požadavky svých kolegů z vlády v řádu možná desítky miliard, možná ještě i více, dodatečných požadavků, které chtějí nad rámec toho, jaké limity jsme jim rozepsali."

Ministr Janota soudí, že jedinou možností, jak snížit příliš vysoký rozpočtový schodek, je zvýšení státních příjmů a omezení výdajů. Jedním ze způsobu lepšího naplnění státní pokladny je ministrem Janotou navrhované zvýšení daně:

"Je to sazba daně z přidané hodnoty, a to jak základní, tak ta sazba snížená. A přiznám se, že navrhuji, aby základní sazba byla zvýšena o dvě procenta, a ta horní sazba by byla zvýšena o jedno procento. Dojde k určitému sblížení, nicméně celý ten proces je podmíněn tím, že jinak se nám nepodaří snížit deficit z úrovně sedmi procent na úroveň pěti procent hrubého domácího produktu."

To by však značně oddálilo vstup Česka do eurozóny. Pro přijetí eura je totiž nutné dodržet tříprocentní hranici deficitu státního rozpočtu po dobu dvou let, a ministr Janota nevěří, že by Evropská unie kvůli hospodářské krizi podmínky pro přijetí eura změkčila.

Zleva: ekonom a člen NERV Jiří Rusnok, Eduard Janota a moderátor Václav Moravec, foto: ČTK
Problémem také zřejmě bude zvýšení daně z přidané hodnoty, jelikož by to znamenalo zdražení většiny služeb a zboží. V dolní devítiprocentní sazbě jsou například potraviny, dětské pleny, zdravotní a sociální péče i veřejná doprava. Někteří ekonomové, například také analytik Raiffeisenbank Aleš Michl, to kritizují:

"Z devadesáti procent by zvýšení daně z přidané hodnoty zaplatili koneční spotřebitelé, zaplatili bychom to my při nákupech. Podražily by jak potraviny, tak veškeré další zboží. Já si myslím, že to je úplně nejhorší, co teď politici mohou udělat, a to proto, že až doteď měly velké problémy hlavně firmy, které musel y šetřit, ale nyní to čeká i domácnosti. A to proto, že dále poroste nezaměstnanost, a já čekám, že se stále v peněženkách ukáže recese ekonomiky. Když teď politici navrhují zvýšení daní, tak já si myslím, že de facto říkají: 'Poslední roky jsme pohrdali reformami, a občane, teď to musíš zaplatit ty! Ty teď budeš bit!' A já si myslím, že to je strašně špatně."

Eduard Janota navrhuje snížení výdajů státního rozpočtu o 40 miliard korun. Z této částky by 37 miliard korun mělo připadnout na mandatorní výdaje dané zákonem, které by se měly snížit na úroveň roku 2006. Tehdy se před volbami poměrně masivně tato oblast výdajů zvyšovala. "Byl to určitý populární až populistický předvolení balík, který prostě musíme korigovat," upozornil ministr Janota.