Jak udržet češtinu v zemi tří jazyků: Česká škola v Lucembursku slaví deset let
V multilingvním Lucembursku děti denně přepínají mezi několika jazyky. Jak v takovém prostředí udržet češtinu a českou identitu? O tom mluví Martina Fleig, zakladatelka ATSL České školy v Lucembursku, v novém dílu podcastu České školy v zahraničí: Víc než výuka.
Když se řekne Lucembursko, většina lidí si vybaví malé, bohaté velkovévodství uprostřed Evropy. Jenže pro rodiče, kteří tu vychovávají děti, je to především jazyková džungle. Tři státní jazyky – lucemburština, němčina a francouzština – doplňuje silná mezinárodní komunita, kde se běžně komunikuje anglicky. V takovém prostředí se čeština snadno stane jen jazykem domova, omezeným na pár témat a situací.
Právě proto vznikla před deseti lety Česká škola v Lucembursku. Její zakladatelka Martina Fleig v podcastu popisuje, že impulsem byla přednáška o bilingvní výchově, kterou navštívila ještě jako nastávající maminka. „Uvědomila jsem si, že naučit děti číst a psát česky nebude v našem prostředí vůbec jednoduché,“ vzpomíná. Myšlenka na českou školu zrála několik let, až se v roce 2016 proměnila v realitu.
Děti mezi jazyky
Většina žáků školy pochází z vícejazyčných rodin, kde je jeden z rodičů Čech. Doma se mluví česky, ale mezi vrstevníky děti přepínají do jiných jazyků. A právě to je podle Martiny Fleig největší výzva: „Češtinu aktivně používají jen v rodině. Chybí jim slovní zásoba z běžného života, z her, z komunikace s kamarády.“
„Čeština se v Lucembursku snadno zúží jen na jazyk domova. Naším cílem je, aby ji děti používaly s radostí a sebevědomím.“
Česká škola proto vytváří prostor, kde je čeština přirozeným jazykem hry i výuky. Ačkoliv se děti scházejí jen jednou za čtrnáct dní, program je pestrý. Nejmenší pracují v kroužku, zpívají, tvoří a učí se slovíčka podle ročních období či svátků. Starší děti procvičují gramatiku, čtou a píší. Nejstarší skupina pracuje projektově – připravuje divadelní představení, řeší detektivní případy nebo zkoumá významné české osobnosti.
Škola bez budovy, ale s velkou komunitou
Za deset let existence se škola několikrát stěhovala. Dnes působí v moderním lucemburském gymnáziu, které poskytuje kvalitní zázemí i techniku. A i když škola sama velké komunitní akce nepořádá, úzce spolupracuje s krajanským spolkem ATSL, který sdružuje Čechy a Slováky v Lucembursku. Společně organizují například oblíbený Pohádkový les nebo setkání rodin na konci školního roku.
Deset let práce, která má smysl
Letos čeká školu velká oslava. V prostorách gymnázia vznikne retrospektivní výstava z fotografií, vystoupí všechny třídy a pozváni jsou nejen současní žáci, ale i absolventi a lidé, kteří škole pomáhali od začátku.
Co Martinu Fleig těší nejvíc? „Když nám rodiče napíšou, že jejich děti češtinu díky škole používají s radostí. To je pro nás největší odměna.“
Co je největší výzvou při výuce v tak multikulturní zemi jakou je Lucembursko? Kde se žáci české školy scházejí? Jak se liší přístup ke vzdělání? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu České školy v zahraničí: Víc než výuka.











