Škola v Lucembursku oslaví deset let. Marta Vacca Veselá: Moje děti si díky ní vybraly studium v Česku

Marta Vacca Veselá je ředitelka krajanského spolku ATSL v Lucembursku, pod který spadá i Česká škola. Ta bude v příštím školním roce slavit deset let.

Marta Vacca Veselá|Foto: Zdeňka Kuchyňová, Radio Prague International

"Začátky nebyly úplně jednoduché, protože naše škola začala iniciativou tří maminek, které viděly v Lucembursku u svých dětí mezery ve znalostech českého jazyka, literatury a reálií, takže se rozhodly založit českou školu. Ale znáte to, administrativa není úplně jednoduchá. Nicméně jsme se domluvili právě s naším krajanským spolkem ATSL, a česká škola patří pod nás."

Česká škola v Lucembursku není součástí systému Českých škol bez hranic, a tedy neorganizuje oficiální zkoušky. Přesto má výuka jasnou strukturu - děti jsou rozděleny do sedmi skupin podle věku a úrovně.

"Když rodiče opravdu chtějí, tak ten víkendový program škole přizpůsobí, je to sobota dopoledne jednou za 14 dní a jedeme podle lucemburských prázdnin. Většinou tam až tak velké problémy nebyly. Když jsou děti starší, tam občas trošku té rezistence je, ale ty menší si to většinou velmi užívají a chodí rády. Rodičeje přivezou děti na devět třicet, paní učitelky už čekají, převezmou si děti i zodpovědnost. Samozřejmě ti tříleťáci nebo čtyřleťáci, to mají takovou hravou formou, většinou někde na nějakém koberečku nebo vykládají česká slovíčka. Ty starší děti už to mají více strukturované."

Jak se liší lucemburské prázdniny od českých?

"Lucemburské prázdniny jsou více rozloženy tak, že mají v podstatě děti skoro každých šest týdnů nějaké volno, ale jinak bych řekla, že zásadní až takový rozdíl není. Ještě možná během letních prázdnin. Ty začínají později, až kolem 15. července a pokračují až do 15. září, takže je to tam posunuto."

Do školy chodí kolem sedmdesáti dětí

Škola začínala se třemi maminkami, dnes má zhruba 7 učitelů. O co je největší zájem mezi dětmi?

"Velmi se jim líbí, když se zpívá, když se čte, když je to propojeno interaktivně. Mají možnost si zapamatovat nějaké historické datum tím, že si vypráví příběh, nebo si přečtou knížku, opravdu to není jenom suchá výuka, ale naše paní učitelky se snaží výuku propojit, aby se děti dozvěděly víc."

Do naší školy chodí průběžně kolem šedesáti, sedmdesáti dětí. Marta Vacca Veselá neučí, ale stará se o administrativu školy i krajanského spolku. Je ráda, že podporu škole poskytuje českých stát i Lucembursko.

"Co se týče podpory českého státu, tak každoročně podáváme žádost o příspěvek jednak na ministerstvo školství a také na ministerstvo zahraničí. Jsme za něj velmi vděční, protože pomáhá tomu, aby škola mohla existovat. Rodiče ji také samofinancují z různých zdrojů, ale bez příspěvku českých ministerstev by to bylo finančně velmi náročné, takže za to patří Česku vděk, že podporuje aktivity dětí v zahraničí. A co se týče Lucemburska, tak tam jsme loni podepsali dohodu s lucemburským státem o školách jazyků L1, jak to oni nazývají. A jejich podpora během těch let byla hlavně v poskytování prostor, což je taky velmi důležité, protože najít prostory tak, aby člověk s tím mohl počítat do budoucna, není tak jednoduché."

Děti tu u táboráku opékaří buřty

Lucembursko není tak velké, takže tam asi neexistují problémy, jako třeba ve Spojených státech, kde děti dojíždí do školy třeba dvě tři hodiny.

"U nás je všechno relativně blízko, ale musím říct, že máme i pár dětí z Německa. Máme hranice se třemi státy, s Francií, Belgií a s Německem. A občas některé školní roky máme i děti z těchto příhraničních oblastí. Myslím, že k nám jezdily děti z Trevíru, což je nebližší německé město za hranicemi. Těm to trvalo přes hodinu. Děti se zúčastňují matematické olympiády i olympiády z českého jazyka, a každoročně vyhrajeme nějakou cenu. Pod krajanským spolkem ATSL pořádáme pro děti další aktivity, například různé kvízy, aktivity typu Mikuláš, maškarní ples pro děti, i zpívání u táboráku, kdy se jim snažíme přiblížit české písničky nebo kulturu kolem táboráků a kolem opékání buřtů."

Děti, které absolvovaly českou školu, si ji pochvalují. Chodily do ní i děti Marty Vaccy Veselé, obě se narodily v Lucembursku.

"My jsme mezinárodní rodina, manžel je Francouz. Čeština se vždycky doma používala, nicméně bych nebyla sama schopna naučit je gramatiku a psaní. A díky české škole se dostaly na takovou úroveň, že v podstatě obě děti se rozhodly studovat vysokou školu v Praze. Dcera studuje medicínu a syn management hotelnictví. A můžu říct, že díky této průpravě, i když třeba bez formálního ohodnocení, tak se ta jejich čeština dostala na takovou úroveň, že měly možnost toho výběru a vybraly si studium v ČR."

Děti, které chodily do české školy, jsou schopné komunikovat s prarodiči. A kdykoliv se pořádá větší setkání, tak od dětí, které školu absolvovaly, mají pěkné ohlasy. O přeměně na Českou školu bez hranic zatím neuvažují.

Divadlo v Luxu jede dál

V Lucembursku je foklorní soubor a hraje se tu i ochotnické divadlo.

"Máme folklorní soubor, jmenuje se Melimelo. V současné době pořádá workshopy. V minulosti jsme se scházeli taky každou druhou sobotu. Teď pracujeme formou víkendových workshopů. Děti tam také poznávají folklor moravský, český i slovenský. Co se týče divadla, tak 18 let fungovalo Divadlo v Luxu, kterého se účastnily i děti. Teď prošlo přerodem a pod novým vedením pokračujeme dál."

Díky tomu, že je Lucembursko od Česka jen 700 kilometrů, tak sem Marta Vacca Veselá jezdí poměrně často. Vrací se zhruba šestkrát do roka. Kromě svých studujících dětí tu má i rodiče a sestry.