Když se splní sen, který neexistoval. Česká škola Rhein Main slaví 15 let

Česká škola bez hranic Rhein Main oslavila 15 let své existence. Z nápadu několika nadšenců se stala pevná součást života české komunity ve Frankfurtu. Zakladatelka Kateřina Spiess Velčovská v podcastu České školy v zahraničí: Víc než výuka vzpomíná na první kroky, silné momenty z výročních oslav i na to, proč má smysl udržovat češtinu.

Foto: Česká škola Rhein-Main

Frankfurtská Česká škola bez hranic slavila 15 let a podle zakladatelky Kateřiny Spiess- Velčovské to byly chvíle plné emocí. Setkali se současní i bývalí učitelé, rodiče, přátelé školy a hlavně děti – ty, které školu navštěvují dnes, i ty, které ji už dávno opustily.

„Nejsilnější moment byl, když dorazili naši bývalí absolventi,“ říká Spiess‑Velčovská. „Vidět je po letech, slyšet jejich vzpomínky… to mě dojímá dodnes.“

Foto: Česká škola Rhein-Main

"Naše škola není o mně. Je o dětech, o rodinách a o tom, že společně držíme kořeny živé.“

Mnozí učitelé se setkali se svými někdejšími žáky po více než deseti letech. Někteří se poznali až po chvíli – děti mezitím vyrostly, změnily se, ale vztah k češtině zůstal.

Jak to všechno začalo

Kateřina Spiess-Velčovská,  zakladatelka školy | Foto: Česká škola Rhein-Main

Myšlenka školy vznikla nenápadně. Kateřina Spiess‑Velčovská se do Frankfurtu přestěhovala v roce 2002 a při setkávání české komunity stále častěji slýchala: „Škoda, že naši vnuci neumí česky.“

Z původního nápadu vytvořit komunitní prostor se postupně stala ambice nabídnout dětem systematickou výuku. Když v prosinci proběhla první informační schůzka, očekávalo se deset až dvacet zájemců. Místo toho přišlo 45 přihlášek.

V únoru otevřela škola výuku předškolním dětem a během několika měsíců se rozrostla na více než 70 školáků i předškoláků. Dnes jich má 92 – od batolat po teenagery.

Škola bez podpory města, ale s obrovskou energií rodičů

Foto: Leonhard_Niederwimmer,  Pixabay,  Pixabay License

Frankfurt je město, kde se mluví více než 180 jazyky a funguje přes 30 víkendových škol. Podpora jedné by znamenala podporu všech, což je pro město nereálné.

Česká škola tak funguje bez institucionální podpory, stojí na rodičích, dobrovolnících a učitelích. „Jsme samofinancovaní, ale o to víc odrážíme potřeby komunity,“ říká Spiess-Velčovská.

Proč rodiče vydrží od batolat až po devátou třídu

Zajímavostí je, že 40 % žáků tvoří děti třetí a čtvrté generace. Jejich rodiče se narodili v zahraničí, česky mluví, ale až při pracovních pobytech v Česku zjistili, že bez čtení a psaní se neobejdou.

„Ukažte mi dítě, které dobrovolně chodí v sobotu do školy. A přesto k nám chodí — protože je to místo, kde se cítí doma.“

Právě tato zkušenost je vede k tomu, aby své děti vedli k plnohodnotné češtině. A děti? Ty přebírají postoj rodičů. „Když rodiče věří, že to má smysl, děti to přijmou,“ říká Spiess- Velčovská.

Výuka probíhá v sobotu – a přesto děti chodí rády. Je hravá, tvořivá a doplněná o akce, které vytvářejí pocit domova: táboráky, besídky, tvořivé dílničky, společné pikniky.

Když covid ukázal, jak důležitá je podpora rodičů

Pandemie přinesla zásadní zlom. Město zakázalo pronájem prostor třetím subjektům a škola stála před rozhodnutím: zavřít, nebo si pronajmout vlastní prostory. Zvolila druhou možnost.

Foto: Česká škola Rhein-Main

Dnes má vlastní zázemí se zahradou, kde rodiče tráví čas, zatímco děti se učí. Pro mnohé je to místo, které nahrazuje babičky, dědečky i širší rodinu.

Během pandemie se také ukázalo, jak moc rodiče potřebují vedení v oblasti vícejazyčné výchovy. Škola proto začala pořádat webináře, které se postupně rozrostly v mezinárodní online kongresy.

Cílem je propojit odborníky z celého světa a ukázat rodičům, že v bilingvní výchově nejsou sami.

Plány do budoucna

Škola by ráda stabilizovala prostory, dál budovala tým a dosáhla toho, aby byla čeština uznána v německém školském systému – aby se návštěva české školy objevovala i na německém vysvědčení.

„Česká škola je sen, který jsem nikdy neměla, ale který se splnil,“ říká Spiess-Velčovská. „A nikdy jsem toho nelitovala.“

Proč má smysl udržovat češtinu

„Protože jsou to naše kořeny,“ uzavírá zakladatelka. A dodává myšlenku, která zazněla i na oslavách: „Nikdy jsem nezažila dospělého, který by rodičům vyčítal, že vyrůstal bilingvně. Ale mnoho těch, kteří vyčítali, že bilingvní nejsou.“

Jak vznikala jedna z největších českých škol v zahraničí, co všechno obnáší vícejazyčná výchova a jaké momenty zakladatelku dojaly k slzám?

Poslechněte si celý rozhovor v podcastu České školy v zahraničí: Víc než výuka

klíčová slova:
spustit audio

Související

  • České školy v zahraničí

    Objevte příběhy těch, které za hranicemi Česka budují ostrovy české kultury.

  • Čeština na vlnách

    Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?

  • Hovory na dálku

    Poznejte svět očima Čechů, kteří se vydali za hranice a tam našli nejen nové domovy, ale také neobvyklé profese, životní zkušenosti a nové perspektivy.