Jaká byla Ája Vrzáňová (1931-2015)

Ve čtvrtek 30. července 2015 v USA náhle zemřela československá krasobruslařská hvězda Ája Vrzáňová. Ve vzpomínkách svých přátel zůstane navždy zapsaná jako energická žena sportovního ducha, vždy elegantní, skromná a velká vlastenka.

Ája Vrzáňová, foto: ČTK

„Česká republika přišla o významného posla národní hrdosti a jedinečnosti,“ prohlásil v reakci na smutnou zprávu krasobruslař Tomáš Verner, „Ája byla dáma v tom nejlepším slova smyslu a legendou v našem krasobruslařském odvětví. Měl jsem tu čest ji poznat a pokládat se za jejího přítele. Nikdy nezapomenu na naše první setkání v 90. letech, kdy mě paní Ája objala jako vlastního syna a pak mi už mimo publikum dala několik dobře míněných profesních rad.“

Slova Tomáše Vernera dobře vystihují osobnost Áji Vrzáňové – sportovní legenda, otevřená a přející žena, dáma, vlastenka. „Když si uvědomíte, co zažila v 50. letech, tak to byla velmi statečná žena,“ vzpomíná bývalý vydavatele Amerických listů Petr Bísek. „Oceňoval jsem na ní to, že vždycky byla normální. Nikdy nezpychla a nevyvyšovala se nad ostatní, i když by asi mohla. A taky byla aktivní exulantkou a bojovnicí za svobodné Československo. Prakticky až do své smrti zasedala ve výboru krajanské střešní organizace BBLA, která provozuje Národní budovu na Manhattanu.“

Ája Vrzáňová se nikdy netajila svým krajanstvím a vlastenectvím. Od roku 2007 byla kromě jiných funkcí čestnou předsedkyní Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů, který pořádá v Praze celosvětová setkání krajanů. Zakladatel MKVZČ Oldřich Černý o ní řekl:„Ája je mimořádná žena. Je hezká, díky svým sportovním úspěchům je ve světě známá má minulost, za kterou se nemusí stydět. Je to mimořádně dobrý reprezentativní typ.“

Připomeňme, že Alena „Ája“ Vrzáňová s bruslením začínala ve 30. letech na Štvanici. Po sametové revoluci si občas trpce postěžovala, v jakém stavu se tento svatostánek československého krasobruslení i hokeje nachází. Vysoká, houževnatá a soutěživá dívka koncem 40. let zcela ovládla evropské i světové soutěže v krasobruslení. Po vítězství na MS v Londýně v roce 1950 se nevrátila zpět a v Británii požádala o azyl. „Už před mistrovstvím mi řekli, že budu muset jít trénovat do Ruska,“ vzpomínala později Ája. V Rusku s bruslařskými sporty teprve začínali a chtěli, abych se toho ujala. Byla jsem z toho špatná. Bylo mi osmnáct, byla jsem na začátku své bruslařské kariéry, a to by býval byl můj konec. Moje maminka řekla rozhodné ne. Domluvily jsme se, že se z mistrovství světa v Londýně nevrátím. V Londýně mě hlídali pánové z československé výpravy, měli podezření, že se něco chystá. Vyhrožovali mi. Ale všechno dobře dopadlo a mamince se podařilo uprchnout za mnou.“

Z Londýna odešla Ája s matkou do USA. Otec za nimi nemohl. Viděly se s ním až v 60. letech a když v roce 1978 zemřel, nepustili je ani na jeho pohřeb. „V Americe jsem nemohla pokračovat ve své sportovní dráze,“ popisovala později Ája. „Americké občanství jsem ještě neměla a bylo vyloučené, abych startovala za Československo. Tak jsem šla do ledních revue. To byla moje druhá kariéra.“ V programech Ice Follies a Ice Capades působila téměř až do roku 1966. Používala jméno Aja Zanova, protože Anglosasové jméno Vrzáňová nedokázali vyslovit.

V roce 1969 se Ája provdala za československého exulanta Pavla Steindlera a stala se z ní Aja Zanova-Steindler. Po roce 1989 se vrátila ke svému původnímu jménu. Pavel Steindler byl úspěšný kuchař a podnikatel v gastronomii. V New Yorku provozoval několik restaurací a Ája mu začala pomáhat pečovat o exkluzivní hosty. Mezi jeho nejúspěšnější restaurace patřily např. La Popotte nebo Duck Joint. Zejména do Duck Joint, specializovaného na pokrmy z kachen, v 60. a 70. letech chodily hvězdy amerického showbusinessu, jako Woody Allen, Paul Newman, Frank Sinatra, Andy Warhol nebo Donald Trump, s jehož českou manželkou Ivanou si Ája rozuměla. Po Trumpově nabídce se Ája Vrzáňová na čas stala manažerkou Wollmanova kluziště v newyorském Central Parku. Po smrti svého manžela v 80. letech Vrzáňová podnikání utlumila a začala se věnovat charitativním projektům, zaměřeným na sport a pomoc dětem. „Vlastní dítě mi pánbůh nedopřál, tak se dětem snažím pomáhat aspoň takto,“říkávala.

V roce 1990 se Ája poprvé vrátila do Československa. Lidé na ni nezapomněli. Na žádost Václava Havla vystoupila na manifestaci proti rozdělení republiky, s nímž nesouhlasila. Od 90. let jezdila Vrzáňová pravidelně do Prahy, jednou až dvakrát za rok. Blízké příbuzné zde neměla, a tak volný čas trávila na pražských Vinohradech u spolužačky a přítelkyně z dětství Svatavy Chalupské. Byly spolu každé vánoce, Ája se stala součástí rodiny. Při pobytech v Praze měla hodně společenských povinností. Dávala rozhovory, byla patronkou nejrůznějších sportovních akcí, zahajovala konference zahraničních Čechů, naposled v září 2014. Vždy byla usměvavá, energická a měla švih. O to víc její smrt překvapila.

Ája Vrzáňová je nositelkou mnoha různých cen. V roce 2004 obdržela Medaili Za zásluhy II. stupně. O rok dříve se stala nositelkou ocenění Významná česká žena ve světě. V roce 2009 byla v Los Angeles uvedena do světové sportovní Síně slávy. „Áju budu mít do smrti v hlavě jako krásnou ženu,“ prohlásila dnes Běla Gran Jensen, zakladatelka hnutí Stonožka a další Významná česká žena ve světě. „V jistém smyslu je nenahraditelná. Osobností jejího typu bohužel na světě ubývá. Budeme na ní vzpomínat.“