Jakeš a Lenárt jsou nevinní
Josef Lenárt a Milouš Jakeš, někdejší přední funkcionáři Komunistické strany jsou nevinni. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze. Lenárt a Jakeš čelili žalobě, že se v srpnu 1968 pokusili o vlastizradu tím, že chtěli ustavit dělnicko-rolnickou vládu, která by kolaborovala s okupačními mocnostmi. Tento úmysl se ale nakonec nepodařilo prokázat. Podrobnosti má Jaromír Marek.
Někdejší generálním tajemník KSČ Jakeš a šéf slovenských komunistů Lenárt měli po invazi v srpnu 1968 vyjednávat se sovětským velvyslancem o vzniku tzv. dělnicko-rolnické vlády, která měla okupaci legitimizovat. České soudy se kauzou případné vlastizrady zabývaly osm roků. Nakonec Vrchní soud shledal, že oba obžalovaní jsou nevinní. Zejména proto, že jednání obžalovaných muselo být posuzovány podle tehdy platných zákonů. Milouš Jakeš je s rozsudkem spokojen.
Státní zástupce nyní zvažuje, zda se znovu odvolá. Jediný možný opravný prostředek proti rozsudku Vrchního soudu je totiž už jen tzv. dovolání, které může podat jen tehdy, shledá-li na rozhodnutí soudu právní vady. Více státní zástupce Vlastimil Kraus.
"Budeme pečlivě zkoumat písemné vyhotovení rozhodnutí a potom zvážíme, zad je na místě podat nějaký mimořádný opravný prostředek."
Co se dělo na sovětském velvyslanectví 22. srpna 1968, kdy se o vzniku kolaborantské vlády jednalo, zůstává stále neobjasněno. Milouš Jakeš vytrvale popírá, že by se na uvažované loutkové vládě hodlal podílet.
"Ten návrh padl od velvyslance Červoněnka jako úvaha, ale všichni přítomní, tedy členové ústředního výboru a sekretariátu odmítli tento návrh a nikdo nechtěl být členem takové vlády."
Srpen 1968 zůstává tedy nadále bez konkrétních viníků. Jediný, kdo by v této souvislosti odsouzen, i když zatím ještě nepravomocně, byl bývalý vysoký komunistický funkcionář Karel Hoffmann, který měl v noci 21. srpna roku 1968, coby šéf Ústřední správy spojů, nechat odpojit vysílače Československého rozhlasu a rozhlas tak nemohl odvysílat kritické stanovisko nejvyšších politických orgánů k srpnové okupaci Československa. Ani Hoffmannovi se nepodařilo prokázat, že jednal v součinnosti s cizí mocí, a tak místo za vlastizradu byl odsouzen ke čtyřem letům za zneužití pravomoci veřejného činitele.
