Jaký byl novoroční projev prezidenta ČR?
Strohý, prázdný, falešný na straně jedné, ale také moudrý, vyvážený, státnický na straně druhé - to jsou různé charakteristiky novoročního projevu prezidenta republiky Václava Klause, které zazněly z úst českých politiků. My vám v dnešním vydání rubriky Česko v komentáři nabízíme pohled publicisty Ondřeje Neffa. Telefonicky s ním hovořil Josef Kubeczka.
"No to je přesně to, co já říkám už delší dobu. Já jsem si všiml právě toho jeho, řekl bych, až lpění na těch konzervativních, obyčejných, lidských aspektech počínání člověka už dávno. To je vlastně taková osa jeho uvažování. Jakmile před Václavem Klausem rozestřete něco, co on pokládá za 'vysokou myšlenku', tak se snaží ji ponížit, ve smyslu učinit ji méně vznešenou a méně vysokou. Což já osobně chápu velice sympaticky. Myslím si, že to je velmi správné, poněvadž ono v těch tzv. vysokých myšlenkách se často skrývají buď duté fráze, anebo všelijaké háčky a všelijaká nebezpečí. Potud já si myslím, že je tento jeho názor velice legitimní. Nicméně v tomto projevu já myslím, že on tuto svoji tezi míří tam, kde vidí pro naši republiku z jeho hlediska největší nebezpečí, a sice evropská politická integrace. Právě tento pojem bere jako výzvu, jako jednu z těch, podle jeho soudu, nebezpečných vznešených idejí, které by mohly mít osudné následky. Myslím si, že je důležité toto rozklíčovat a přinejmenším o tom diskutovat, pokusit se najít nějaké racionální prvky jak v jeho postoji, tak v postoji lidí, kteří prosazují evropskou integraci."
"Přinejmenším v rétorice. Nepolitická politika Václava Havla byla vlastně také v jistém smyslu jenom slogan, protože stát je prostě politika. Politice se nevyhneme, pokud máme standardní politické zřízení, které je založené na politické pluralitě, svobodě slova, svobodných volbách a na rozdělení moci. To jsou principy staré stovky let. Nejdřív byly teoreticky postulovány a pak, i za cenu krvavých převratů, prosazeny. To všechno je přece politika. Ta nepolitická politika, jak ji prosazoval Václav Havel, nakonec ústila do nějaké takové zkratkovité cesty zadem, v zákulisí, a myslím si, že mu to hodně odcizovalo lidi, přinejmenším z těch politických kruhů, ale v poslední fázi i mezi občany. No a myslím si, že to, co prosazuje Václav Klaus, jako že bychom se měli zříci idejí nebo měli se starat jenom o to, abychom měli namazaný krajíc a měli na co koukat v televizi, i když vím, že to tak nemyslí zcela přesně, ale lze to tak interpretovat, tak to není plný obsah hodnotného života člověka ve svobodné společnosti. Čili stejně jako se Václav Havel nevyhnul praktické politice, tak ani Václav Klaus se nemůže vyhnout, řeknu to z jeho pohledu neslušně, ideologii."
Někteří komentátoři si všimli, že květnové začlenění České republiky do Evropské unie zmínil prezident Klaus tak nějak mimochodem, jako by nešlo o událost historického významu. Lze podle Vás tento významný krok takto bagatelizovat?
"Já si myslím, že v tomto ohledu byl ten projev poněkud zkreslen. Václav Klaus často varoval před iluzemi, že od 1. května 2004 bude všechno jinak, pokvetou růže a budou nám létat pečení holubi do úst. To se samozřejmě nestalo, stát se to nemohlo a soudný člověk to nemohl čekat. Já chci věřit, že ve svém novoročním projevu to Václav Klaus takto myslel. Já tedy nevěřím, že to byla jenom bagatelizace toho vstupu. Že ale z toho projevu nečišelo zrovna nadšení a radost z toho, že jsme se stali součástí Evropské unie, to je zřetelné, o tom těžko diskutovat,"
soudí dnešní host rubriky Česko v komentáři, publicista Ondřej Neff.
