Po šedesáti letech se podařilo očistit jméno jednoho z nejvýznamnějších československých podnikatelů meziválečného období - Jana Antonína Bati. V roce 1947 byl odsouzen k patnácti letům vězení za to, že se veřejně nepřihlásil k protinacistickému odboji. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:
Jan Antonín Baťa, foto: ČTK
Dvacet dva tisíc a devadesát sedm dní trvalo české justici, nežli prohlásila "krále bot" Jana Antonína Baťu za nevinného. Tento čtvrtek pražští žalobci potvrdili, že žádný trestný čin nespáchal, a věc založili. Právě na podnět státního zastupitelství Městský soud v Praze letos v červnu soud s Baťou obnovil a vzápětí zrušil rozsudek mimořádného Národního soudu z roku 1947. Ten původně soudil Baťu podle Benešových dekretů jako kolaboranta, přestože zlínský podnikatel prožil celou 2. světovou válku v zahraničí a s Němci nespolupracoval. Navíc spojenci sami Baťu po válce vyškrtli z takzvané "černé listiny". Původní obžaloba se tak už během soudu ukázala neudržitelná. Podle současného obhájce Baťovy rodiny Jiřího Šetiny však soud pracoval na politickou objednávku a musel Baťu odsoudit stůj co stůj:
"Uznal ho vinným z jiného skutku, který nebyl v obžalobě a který podle mého názoru není ani v Benešových dekretech, to znamená, že se otevřeně nepřipojil k protifašistickému hnutí."
Dolores Bata Arambasic, foto: Martina Stejskalová
Národní soud během projednávání nepřipustil řadu svědectví, která by dokázala, že Baťa naopak zahraniční odboj během války velmi štědře podporoval. Informace o tom měl i prezident Edvard Beneš, jehož úlohu v tomto procesu historici dosud neobjasnili. Podle Baťovy vnučky Dolores Bata Arambasic v tom hrály roli i osobní antipatie Beneše vůči Baťovi, který prezidenta veřejně kritizoval za jeho postoj v době Mnichova. Mimořádný soud, který měl podle zákona svou činnost ukončit 4. května 1947, Baťu pouhé dva dny předtím v nepřítomnosti odsoudil k 15 letům vězení a ke konfiskaci majetku. Baťova rodina v Brazílii, kde Jan Antonín Baťa od roku 1941 až do své předčasné smrti v roce 1965 žil, se od počátku 90. let snažila jeho jméno očistit. Dlouho se její úsilí zdálo marné:
"Je to taky těžké pro ty soudce, protože prostě nikdo nezná Jana Antonína Baťu. Proto od momentu, kdy se začíná vědět, kdo doopravdy byl, se na to možná začnou dívat trošku jinak,"
řekla Dolores Bata Arambasic na konferenci o Baťovi, která proběhla letos v květnu ve Zlíně. Baťovi příbuzní soudu předložili nové dokumenty, které svědčily o jeho nevině. O zrušení rozsudku nad Baťou usiloval i zlínský magistrát. Rozhodnutí žalobců uvítala i zlínská primátorka Irena Ondrová:
"Tím, že jsem hodně poznala tu rodinu z brazilské větve, musím říct, že je to důležité hlavně kvůli nim. Pro ně to musí být obrovská satisfakce."
